Čína tiše buduje globální ekosystém pro jüan, zatímco Trumpova obchodní i daňová politika podkopává americký dolar.
Americký prezident Donald Trump vytváří rizika pro dolar prostřednictvím cel a zvyšování státního dluhu, ale větší hrozba pro status dolaru se rodí v Číně. Zatímco dolar stále dominuje globálním rezervám, úředníci v Pekingu budují silný systém jüanu, aby mohli využít potenciálních změn, píše analytik novin Asia Times William Pesek.
Ústředním bodem tohoto úsilí je systém přeshraničních mezibankovních plateb (CIPS), který zpracovává platby v jüanech. Transakce CIPS loni vzrostly o 43 % a dosáhly hodnoty 24,5 bilionu dolarů. Čínská lidová banka rozšiřuje CIPS po celém světě a uzavřela řadu dohod o měnových swapech v celkové hodnotě přibližně 632 miliard dolarů. Internacionalizaci jüanu podporují také offshore instituce, přičemž v oblasti vypořádání v jüanech vede Bank of China (Hong Kong) Ltd.
JPMorgan Chase a japonská Mitsubishi UFJ jsou v současné době jedinými zahraničními institucemi schválenými pro transakce v juanech, což zvyšuje likviditu mezi pekingskými a offshore (zámořskými) trhy. Bank of China (BOC) provozuje 16 zúčtovacích bank, které hrají významnou roli v Africe, a má 44 subjektů přímo v systému CIPS, které pomáhají přibližně 700 finančním institucím po celém světě. BOC expanduje v jihovýchodní Asii, kde působí jako zúčtovací banka v několika zemích, a v roce 2024 zaznamenala 40% nárůst přeshraničních transakcí v jüanech. Vzhledem k poklesu důvěry v americký dolar, částečně způsobenému politikou Donalda Trumpa, BOC a China Construction Bank propagují služby v jüanech a připojují se k novým zahraničním bankám v systému CIPS.
Zvýšení role jüanu v obchodu a financích je považováno za jeden z hlavních úspěchů Si Ťin-pchinga v posledních letech. V roce 2016 byl jüan zařazen do zvláštních práv čerpání MMF, což podpořilo jeho globální používání. Čínská lidová banka (PBOC) se navzdory deflaci zdráhá snížit úrokové sazby, protože se obává, že by to mohlo poškodit důvěru v jüan a bránit jeho směřování k tomu, aby se stal rezervní měnou. Existují obavy z možné měnové války v Asii, zejména s Japonskem a Jižní Koreou. Minulé zkušenosti s devalvací jüanu vedou úřady k opatrnosti a odborníci naznačují, že je upřednostňován stabilní jüan, což snižuje očekávání výrazné devalvace vůči dolaru.
Existují rizika týkající se hodnoty jüanu, zejména s ohledem na protíčínskou politiku Trumpovy administrativy, která může během příměří v obchodní válce vyvíjet tlak na Čínu. Budoucnost jüanu znají pouze Si Ťin-pching a guvernér Čínské lidové banky Pan Gongsheng a jejich rozhodnutí budou mít vliv na asijské trhy po celý rok.
Trumpovo přání snížit daně spolu se zvyšováním dovozních daní by mohlo zvýšit závislost na úsporách z Japonska, Číny a rozvojových zemí, což by vedlo k vyšší inflaci v USA a snížení spotřeby. To by mohlo zpomalit růst USA a snížit poptávku po čínských produktech, což by zhoršilo ekonomickou situaci Číny.
Ekonom Takatoshi Ito se domnívá, že Trumpova cla by mohla poškodit obchodní vztahy a nepodařilo by se jimi snížit obchodní deficit. Vysoká cla by mohla zvýšit inflaci, což by vedlo k zvýšení úrokových sazeb a posílení dolaru, což by mohlo snížit export. Pod Trumpovým vedením je také pravděpodobné zvýšení fiskálních deficitů, což by vedlo ke zhoršení obchodních deficitů. Nakonec by přípravy Číny na globální měnový vliv mohly usnadnit růst významu jüanu v důsledku poklesu významu dolaru, který zosnoval svou politikou americký prezident Donald Trump.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.