Christine Lagardeová zavítala do Helsinek, aby se podělila o zkušenosti, které centrální banka získala během roku poznamenaného obchodními válkami a všeobecnou nejistotou.
„Zde ve Finsku není myšlenka, že ekonomiku nelze oddělit od geopolitiky, vůbec nová. Na počátku 90. let, kdy se rozpadl Sovětský svaz, ztratilo Finsko více než 10 % svého hrubého domácího produktu, když náhle zmizel obchod s jeho východním sousedem.“
Lagardeová uvedla, že celá Evropa nyní čelí podobné výzvě. Odkázala na koncept geoekonomiky, který popularizoval americký autor Edward Luttwak a který považuje obchod za nástroj moci, strategii pro získání vlivu a dominance.
„Tento přístup existuje již delší dobu, zejména během obchodních sporů mezi Spojenými státy a Čínou, ke kterým došlo během prvního funkčního období prezidenta Trumpa. Neoprávněná válka na Ukrajině a následné sankce také ovlivnily evropskou situaci. Rok 2025 je však prvním rokem, kdy je příjemcem sama Evropa.
Prezidentka a výkonná ředitelka ECB poukázala na to, že cla uvalená Spojenými státy na Evropu jsou na nejvyšší úrovni od 30. let 20. století.
Podle ní dopad cel nebyl takový, jaký by se dal očekávat například v základních scénářích před rokem. Lagardeová poznamenala, že díky dosažené dohodě o clech byla protiopatření vůči americkým clům v Evropě menší, než se očekávalo.
„Tlak velkých průmyslových skupin, aby se zabránilo prodloužení cyklu odvetných opatření, a obavy z ohrožení podpory USA ve válce na Ukrajině nakonec převážily nad čistě ekonomickými úvahami. V důsledku toho jsme zatím nezaznamenali žádné významné narušení dodavatelských řetězců,“ zhodnotila Lagardeová.
Překvapivý byl také dopad cel na směnné kurzy: podle Lagardeové by v základním scénáři výrazné zvýšení cel mezi EU a USA oslabilo euro vůči dolaru, ale stal se opak.
Šéfka ECB rovněž vyzdvihla důležitost vnitřního trhu EU. Odkázala na analýzu ECB, podle níž by ke kompenzaci ztráty vývozu do Spojených států v důsledku vyšších cel stačilo 2% zvýšení obchodu v rámci eurozóny.
Více se dočtete zde v angličtině.