Trumpova administrativa se možná chystá na vnější vojenskou invazi vůči Venezuele. Co by znamenala a jaké rizika přinese?
Prezident Donald Trump vyvíjí na vládu Nicoláse Madura ve Venezuele neustálý maximální tlak a během svého funkčního období uvalil přísné sankce, uvádí svou analýzu americký žurnalista Joseph Addington pro Responsible Statecraft. V poslední době USA posílily svou vojenskou přítomnost v Karibiku a pod záminkou protidrogových operací nasadily několik námořních a vzdušných jednotek. Rozsah vojenské síly však vyvolává podezření, že intervence ve Venezuele může být na spadnutí. Maduro vyjádřil v dopise OSN obavy z očekávaného „ozbrojeného útoku“.
K těmto obavám přispívá i vytvoření nové společné protidrogové jednotky, zejména s ohledem na zprávy, že Trump schválil tajné operace amerických zpravodajských služeb proti Madurovi. Americká vláda považuje Madura za vůdce narkoteroristické organizace odpovědné za zločiny a pašování drog do Spojených států. Ministr zahraničí Marco Rubio odmítl Madurovu legitimitu jako prezidenta kvůli volebním podvodům a zvýšil odměnu za jeho dopadení.
I když panuje shoda, že odstranění Madura by mohlo být pro Venezuelany přínosem, takové kroky s sebou nesou značná rizika a náklady. Vojenská invaze by vyžadovala rozsáhlé nasazení vojsk, které by daleko přesahovalo předchozí americké vojenské invaze, jako byla invaze do Panamy, a mohla by vést k americkým ztrátám. Rozhodující činitelé tak musí pečlivě zvážit důsledky vojenské akce ve srovnání s diplomatickými snahami.
Skutečná rizika invaze USA do Venezuely však podle článku nastanou po svržení Madurovy vlády. Porazit Madurovy slabé ozbrojené síly může být snadné, ale okupace a obnova země budou představovat značné výzvy, podobně jako tomu bylo na Blízkém východě.
Venezuela má ve srovnání s Afghánistánem jednotnější obyvatelstvo a organizovanou opozici vedenou Maríou Corinou Machado, která by mohla pomoci při správě země. Zůstávají však velké výzvy, zejména ze strany kartelů. Kartely v současné době působí ve Venezuele, ale nemají stejnou kontrolu ani vliv na produkci drog jako je tomu například v Kolumbii. Madurova vláda omezuje moc kartelů, aby si udržela autoritu, ale tato kontrola by s americkou invazí zmizela.
Invaze by mohla narušit venezuelskou armádu a orgány činné v trestním řízení, které jsou pro kontrolu kartelů zásadní. Bez této kontroly by kartely mohly získat moc, zejména ve venkovských oblastech. Kartely by se navíc mohly profilovat jako antiimperialistické síly a potenciálně získat podporu Madurových stoupenců.
Tato situace, kterou by dala do pohybu americká invaze, by mohla Venezuelu uvrhnout do dlouhodobého konfliktu souvisejícího s drogami, podobného problémům, s nimiž se potýká Kolumbie, což by mělo dopad na cíle USA snížit obchod s drogami v této oblasti.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.