Státy byly od počátku úzce spjaty se způsoby, jakými se uchovávají a šíří informace, a se systémy zdanění. Obojí dnes čelí zásadním výzvám v souvislosti s digitalizací a AI.
Nový článek Christophera Opie a Quentina Douglase Atkinsona vysvětluje, že první státy v dějinách vznikly nikoli jen díky zemědělství obecně, ale především díky pěstování obilovin, které umožnily efektivní zdanění a vznik hierarchických institucí.
Autoři připomínají, že lidé po většinu své historie žili v malých, rovnostářských komunitách, a teprve s příchodem holocénu se objevily podmínky pro vznik prvních států asi před pěti tisíci lety. Tradiční teorie spojovala vznik států s rozvojem zemědělství, ale mezi jeho rozšířením a vznikem prvních státních útvarů existuje časová mezera čtyř tisíc let, což tuto představu zpochybňuje.
Novější výklad, inspirovaný antropologem Jamesem Scottem, tvrdí, že státy se formovaly téměř výhradně tam, kde se pěstovaly obiloviny jako pšenice, ječmen, rýže či kukuřice. Tyto plodiny mají předvídatelný cyklus, snadno se skladují a jsou ideální pro systém výběru daní, což umožnilo malým elitám vytvářet instituce a udržovat moc, zdůraznily autoři.
Opie a Atkinson zdůraznili, že psaní vzniklo jako nástroj k zaznamenávání daní a postupně se stalo klíčovým prvkem budování státních struktur. Autoři výzkumu využili rozsáhlá data o stovkách společností a jazykový rodokmen, aby matematicky modelovali vývoj států. Jejich výsledky naznačují, že intenzivní zemědělství s hnojením a zavlažováním bylo stejně tak důsledkem vznikem států jako příčinou jejich států. Státy se tedy objevily jako mocenské struktury založené na kontrole obilí, které se stalo jakýmsi „palivem“ jejich formování.
Podle autorů zkušenosti z dávného vzniku států mají překvapivě aktuální paralely. Státy byly od počátku úzce spjaty se způsoby, jakými se uchovávají a šíří informace, a se systémy zdanění. V minulosti hrálo klíčovou roli psaní, které vzniklo k evidenci daní a následně se stalo nástrojem pro budování institucí a hierarchií. Později v Evropě zásadně změnil fungování států vynález knihtisku, protože umožnil masovou gramotnost, levnější šíření informací a tím i vznik demokracie.
Z těchto historických příkladů vyvozují autoři lekci pro současnost: dnešní digitální technologie a umělá inteligence podobně narušují tradiční způsoby generování, ukládání a šíření informací. Globalizace a kryptoměny zase mění daňové systémy, zatímco klimatická změna ohrožuje zemědělskou produkci – tedy samotný základ, na němž státy kdysi vznikaly. Moderní státy dnes čelí obdobným strukturálním tlakům jako jejich dávní předchůdci, a že schopnost adaptace na nové informační a ekonomické podmínky bude rozhodující pro jejich stabilitu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.