Současná jednání mohou vést k návratu ke světu, kde se válečné zisky stávají legitimními a mezinárodní právo ustupuje před hrubou mocí.
Článek historika Romana Birkeho z Univerzity v Dublinu se zabývá mírovými jednáními ohledně války na Ukrajině a ukazuje, že svět se znovu vrací k akceptaci války jako prostředku k dosažení politických cílů. Autor vysvětluje, že jakýkoli mírový kompromis bude pro Ukrajinu znamenat ztrátu části území, protože Rusko jinak dohodu nepřijme. Pokud dohoda nevznikne, konflikt se bude dál vleklým způsobem prodlužovat. V obou případech se zdá, že mezinárodní právo, které zakazuje územní zisky dosažené válkou a vyžaduje trestání válečných zločinů, nebude schopné obstát.
Birke se vrací k myšlenkám nizozemského právníka Huga Grotia ze 17. století, který tvrdil, že války jsou vždy ospravedlňovány státy jako „spravedlivé“ a že je proto lepší přijmout jejich výsledky než se snažit je regulovat. Tento přístup se zdá být znovu aktuální, protože části americké vlády jsou ochotné nabídnout Moskvě rozsáhlé ústupky, včetně beztrestnosti za válečné zločiny.
Evropa je tak postavena před zásadní dilema: buď přijme oslabení mezinárodního práva, nebo se pokusí sama vytvořit dostatečnou odstrašující sílu vůči Rusku. To by znamenalo nejen podporu Ukrajiny, ale i využití zmrazených ruských aktiv na obnovu země a trvání na právní odpovědnosti za agresi. Autor zdůrazňuje, že pokud se USA od podpory odkloní, bude na Evropě, aby zajistila, že ruské činy nezůstanou nepotrestané. Autor nicméně neřeší otázku evropského potenciálu – jak toho Evropa dosáhne?
Celkově článek varuje, že současná jednání mohou vést k návratu k „grotianovskému“ světu, kde se válečné zisky stávají legitimními a mezinárodní právo ustupuje před hrubou mocí. To by bylo největším oslabením mezinárodního právního řádu od dob studené války, končí.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.