Zrychlující se zavádění umělé inteligence, geopolitická fragmentace a prohlubující se kybernetická nerovnost mění globální rizikové prostředí v oblasti kyberbezpečnosti.
Aktuální zpráva Světového ekonomického fóra o trendech v oblasti kyberbezpečnosti shrnuje, jak bude vypadat kybernetická bezpečnost v roce 2026. Ukazuje, že prostředí se rychle mění pod tlakem rostoucích hrozeb, geopolitické fragmentace a nerovnoměrného přístupu k technologiím.
Umělá inteligence se stává hlavním hybatelem změn: organizace ji masově zavádějí do obrany, ale zároveň čelí prudkému nárůstu zranitelností spojených s AI, které většina respondentů zprávy označuje za nejrychleji rostoucí riziko.
Geopolitika potom zůstává klíčovým faktorem, který formuje strategie kybernetické bezpečnosti. Firmy i státy se připravují na útoky jako například narušení kritické infrastruktury nebo špionáž motivované geopolitickým napětím, přičemž důvěra v národní připravenost klesá a výrazně se liší podle regionů. Zvlášť veřejný sektor vykazuje nízkou důvěru ve vlastní schopnost chránit kritickou infrastrukturu, ukázala zpráva.
Rychle roste také kyberneticky umožněné podvodné jednání, které zasahuje domácnosti i vrcholové manažery. Zatímco generální ředitelé považují podvody a zranitelnosti AI za největší hrozbu, bezpečnostní šéfové se stále více soustředí na ransomware a odolnost dodavatelských řetězců. Právě zranitelnosti třetích stran a dodavatelů představují pro velké firmy největší překážku v budování kybernetické odolnosti.
Celkově dokument zdůrazňuje, že kybernetická bezpečnost se stává nejen technologickou, ale i ekonomickou a společenskou prioritou. Navzdory fragmentaci a nejistotě zůstává spolupráce jedním z nejúčinnějších nástrojů pro posílení kolektivní odolnosti.
Více se dočtete ve zprávě (anglicky) ZDE.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.