Velmoci začaly využívat ekonomickou integraci jako zbraň, cla jako páku, finanční infrastrukturu jako prostředek nátlaku a dodavatelské řetězce jako slabá místa, která lze zneužít, řekl mimo jiné Carney.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém projevu na výročním zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu 2026 představil tvrdou, ale realistickou diagnózu současného mezinárodního prostředí. Podle něj skončila éra příjemné fikce „řádu založeného na pravidlech“ a svět vstoupil do období otevřeného soupeření velmocí, které neváhají používat ekonomickou provázanost jako nástroj nátlaku. Carney tvrdí, že středně velké státy – jako Kanada – už nemohou spoléhat na staré jistoty a musí si budovat strategickou autonomii, posilovat vlastní odolnost a zároveň spolupracovat s podobně smýšlejícími zeměmi.
V projevu se přitom opřel o myšlenky Václava Havla o „moci bezmocných“: státy by podle něj měly přestat předstírat, že starý řád funguje, a začít jednat podle reality. Kanada proto mění svou strategii – posiluje domácí ekonomiku, investuje do energetiky, AI, kritických surovin a obrany, odstraňuje vnitřní bariéry obchodu a rychle rozšiřuje mezinárodní partnerství. Uzavírá nové dohody s EU, státy Asie i Latinské Ameriky, vstupuje do evropských obranných struktur a buduje tematické koalice podle konkrétních problémů – od Ukrajiny přes Arktidu až po umělou inteligenci.
Carney zdůraznil, že svět opevněných ekonomik by byl chudší a méně stabilní, a proto je úkolem středních mocností spojit síly a vytvářet funkční instituce a pravidla, která odpovídají dnešní realitě. Kanada se podle něj rozhodla „sejmout ceduli z výlohy“, přestat žít v iluzi a aktivně formovat nové uspořádání založené na hodnotách, odolnosti a spolupráci. Tento přístup nabízí jako otevřenou cestu i dalším zemím.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.