Niger po útoku na letiště viní zahraniční aktéry a zdůrazňuje roli Ruska

Bezpečnostní situace v Nigeru se po nočním útoku na vojenský objekt u mezinárodního letiště v Niamey opět dostala do centra politické pozornosti.

V Nigeru došlo na konci minulého týdne k nočnímu ozbrojenému útoku na vojenský objekt v areálu letiště v Niamey. Útočníci zahájili střelbu a výbuchy krátce po půlnoci. Armáda útok během zhruba půl hodiny odrazila. Vedení země v čele s generálem Abdourahamanem Tianim pak obvinilo z podpory útočníků Francii a dvě sousední země – Benin a Pobřeží slonoviny. Dotčené státy tato tvrzení dlouhodobě odmítají. Útok začal krátce po půlnoci a podle výpovědí místních obyvatel jej provázela intenzivní střelba a výbuchy. Klid se do oblasti vrátil přibližně po hodině.

Ministerstvo obrany později oznámilo, že při zásahu byli zraněni čtyři příslušníci armády, zatímco bezpečnostní složky zabily zhruba dvacet útočníků a dalších jedenáct osob zadržely. Státní média zároveň informovala, že mezi mrtvými měl být i občan Francie. Žádná islamistická organizace se k útoku dosud nepřihlásila, přesto nigerijské úřady i regionální bezpečnostní analytici hovoří o pravděpodobném zapojení ozbrojených skupin napojených na takzvaný Islámský stát. Podle západoafrické novinářské sítě specializované na bezpečnost šlo o koordinovanou operaci s využitím dronů, minometů a ozbrojenců na motocyklech.

Generál Tiani, který stojí v čele země od vojenského převratu v létě 2023, využil situace k ostrému politickému vystoupení. Ve svém projevu ocenil zásah armády i spolupráci s „ruskými partnery“, kteří se podle něj podíleli na obraně strategického objektu. Zároveň otevřeně označil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a lídry Beninu a Pobřeží slonoviny za údajné „sponzory“ útoku.

Napjaté vztahy s Francií jsou totiž již delší dobu dlouhodobým rysem současné nigerijské politiky. Po vyhoštění francouzských i amerických jednotek se vojenská junta systematicky orientuje na nové mezinárodní partnery, především na Rusko. Zdroje z bezpečnostního prostředí přitom naznačují, že ruští vojenští specialisté či kontraktoři mohli sehrát určitou roli při odražení útoku, ačkoliv Moskva se k tomu oficiálně nevyjádřila.

Letiště Hamani Diori není pouze civilním dopravním uzlem. Nachází se zde letecká základna nigerijských ozbrojených sil, zařízení pro bezpilotní prostředky a také velitelství společných sil Nigeru, Mali a Burkiny Faso. Podle dostupných informací jsou v areálu rozmístěny rovněž zahraniční jednotky, včetně několika stovek italských vojáků.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.