Nová studie zveřejněná v odborném časopise Nature ukazuje, že zbytky pesticidů v evropských půdách negativně ovlivňují mikroorganismy, které jsou klíčové pro úrodnost půdy, klima i potravinovou bezpečnost.
Mezinárodní tým vědců odebral téměř 400 vzorků půdy z 26 evropských zemí a zjistil v nich stopy 63 různých pesticidů, nejčastěji rozkladný produkt glyfosátu – AMPA. Výzkum potvrzuje, že pesticidy zasahují do složité sítě tisíců organismů, a tím mohou narušovat zdraví půdy, uvedl web Tagesschau.
Odborníci oceňují, že studie probíhala v reálných podmínkách, protože účinky pesticidů jsou v terénu obvykle silnější než v laboratorních experimentech. Zbytky pesticidů se navíc nacházejí nejen na polích, ale i v lesích a na loukách, což ukazuje, že se šíří větrem nebo deštěm a jsou přítomné v půdách po celé Evropě.
Studie však postrádá data od zemědělců, například o výnosech nebo o konkrétních aplikovaných přípravcích, což odborníci považují za zásadní nedostatek. Zemědělství se přitom nachází v dilematu: musí zajistit dostatek potravin, ale zároveň čelí dopadům klimatické změny a rostoucímu tlaku škůdců, kvůli čemuž se pesticidy jeví jako nezbytné.
Evropská komise mezitím navrhuje zjednodušit schvalování pesticidů, což vědci kritizují jako riskantní krok, protože účinky těchto látek nejsou dostatečně prozkoumány. Odborníci se shodují, že je nutné více výzkumu i lepší evidence používaných přípravků. Zároveň zdůrazňují, že je třeba počítat s vedlejšími účinky pesticidů a celkově jejich používání snižovat, i když předchozí pokusy EU dohodnout se na závazných cílech v roce 2023 selhaly.
Podrobnější informace se dočtete zde.