Německo potřebuje stovky tisíc kvalifikovaných pracovníků, ale byrokracie a politické překážky zpomalují příliv pracovníků ze zahraničí.
Německo naléhavě potřebuje kvalifikované pracovníky. Generace tzv. babyboomerů v příštích letech odejde do důchodu a opustí pracovní život. Zároveň se rodí příliš málo dětí.
V nemocnicích se potýkají s nedostatkem sester, školy postrádají učitele a v IT sektoru chybí vývojáři. Odborníci z Institutu pro výzkum trhu práce a zaměstnanosti (IAB) v Norimberku odhadují, že Německo by muselo každoročně přijímat zhruba 300 000 kvalifikovaných pracovníků, aby si udrželo současnou úroveň fungování. Pokud by tento příliv odborníků nepřišel, znamenalo by to pro Němce nutnost více pracovat, odcházet do důchodu později nebo akceptovat pokles životní úrovně, upozorňuje pro Deutsche Welle výzkumník Michael Oberfichter.
Zahraniční pracovníci však narážejí na rozsáhlé byrokratické překážky. Imigrační úřady jsou přetížené, řízení trvá měsíce až rok a digitalizace postupuje pomalu. Úřady navíc současně zpracovávají žádosti statisíců uprchlíků, což celý systém dále zpomaluje. Přestože od roku 2015 přišlo mnoho uprchlíků, většinu z nich se nepodařilo zapojit do pracovního trhu, což zvyšuje nespokojenost veřejnosti.
Další komplikací je rostoucí xenofobie, která odrazuje zájemce například z Indie. Někteří zahraniční zaměstnanci po dvou letech odcházejí kvůli stesku po domově, rodinným problémům nebo obtížím s integrací. Některé instituce se proto snaží proces zjednodušit – například BDH-Klinik nabízí mladým lidem z Indie a Srí Lanky kompletní ošetřovatelské vzdělání přímo v Německu, čímž odpadá složité uznávání kvalifikací.
Podle odborníků musí Německo zrychlit administrativní procesy, sjednotit předpisy a posílit vstřícnost vůči zahraničním pracovníkům, pokud chce v globální konkurenci o talenty uspět.