Zakázka americké dceřiné společnosti pro imigrační úřad vyvolala ve Francii debatu o odpovědnosti technologických firem v oblasti migrační a bezpečnostní politiky.
Francouzská technologická společnost Capgemini se v posledních dnech ocitla pod silným tlakem médií, politiků i zaměstnaneckých organizací kvůli smlouvě, kterou její americká dceřiná firma uzavřela s Úřadem pro imigraci a cla Spojených států (ICE). Kontrakt se týká nástrojů umožňujících identifikaci a lokalizaci cizinců na území USA a vyvolal debatu nejen o roli soukromých technologických firem v oblasti migrace, ale i o odpovědnosti nadnárodních korporací za využití jejich technologií státními institucemi. Podle vedení Capgemini byla smlouva uzavřena v prosinci 2025 samostatně fungující americkou jednotkou Capgemini Government Solutions, která se specializuje na zakázky pro americkou vládu a pracuje s utajovanými informacemi. Společnost tvrdí, že centrála ve Francii se o existenci kontraktu dozvěděla až z veřejných zdrojů a že zakázka není v současnosti realizována, neboť čelí právnímu přezkumu. Zároveň bylo zahájeno interní prověřování jejího obsahu a souladu s hodnotami skupiny. Zjištění několika francouzských médií však ukazují, že vztahy mezi Capgemini a americkými bezpečnostními a migračními institucemi nejsou nové a sahají téměř dvě desetiletí zpět.
Celá kauza se odehrává v mimořádně citlivém kontextu. Úřad ICE je dlouhodobě kritizován za tvrdé prosazování migrační politiky, využívání detencí a zásahů, které vyvolávají obavy ohledně dodržování lidských práv. Nedávné smrtelné incidenty při operacích amerických pohraničních a imigračních složek přenesly pozornost veřejnosti také na firmy, které těmto institucím poskytují technologickou podporu, zejména v oblasti datové analýzy, sledování a identifikace osob.
V samotné Francii vyvolala aféra politickou odezvu. Ministři i poslanci požadují po vedení Capgemini větší transparentnost ohledně povahy zakázky a širší debatu o tom, zda by francouzské společnosti měly participovat na projektech, které mohou být spojeny s porušováním základních práv, byť v zahraniční jurisdikci. Kritické hlasy zaznívají také zevnitř firmy: odborové organizace hovoří o vážném reputačním riziku a o rozporu mezi veřejně deklarovanými etickými zásadami a skutečnou praxí.
Případ Capgemini ilustruje širší problém, kterému čelí globální technologické společnosti působící na pomezí komerční sféry a státní moci. Nástroje původně vyvíjené pro optimalizaci procesů, správu dat či bezpečnost se stále častěji stávají součástí migračních, policejních a represivních politik. To posouvá hranice odpovědnosti firem, které sice formálně neprovádějí samotné zásahy, ale dodávají infrastrukturu, bez níž by tyto politiky nebyly realizovatelné v současném rozsahu. Finanční trhy na kauzu reagovaly citlivě: akcie Capgemini zaznamenaly pokles a společnost svolala mimořádné zasedání představenstva.
Ilustrační foto: Zarateman, CC0, via Wikimedia Commons