Některé ruské nákupy nemovitostí na finském území mají podle zdejších úřadů podezřelé charakteristiky.
Reportáž agentury Bloomberg se věnovala proměnám vztahu Finska k ruským investicím v zemi. Text píše, že se z dlouhodobě tolerovaných ruských nákupů nemovitostí ve Finsku stalo v současném kontextu zásadní bezpečnostní téma. Finsko desítky let umožňovalo Rusům volně kupovat pozemky a budovy. V důsledku toho ruské subjekty získaly tisíce nemovitostí, některé v těsné blízkosti vojenských základen, kritické infrastruktury nebo strategických dopravních uzlů. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 začaly finské úřady tyto transakce systematicky prověřovat a stále častěji je vnímají jako potenciální hrozbu.
Jak se z investic stal bezpečnostní problém?
Finsko věřilo, že ekonomická provázanost s Ruskem sníží riziko konfliktu. Po roce 2022 se však ukázalo, že některé ruské nákupy mají podezřelé charakteristiky: nacházejí se u vojenských cvičišť, letišť, energetických sítí, přístavů nebo podmořských kabelů. Některé objekty mají přistávací plochy pro vrtulníky, masivní doky nebo skryté skladovací prostory. Finské bezpečnostní složky se obávají, že by takové nemovitosti mohly být využity ke špionáži, sabotáži či „aktivaci“ v krizové situaci.
Od roku 2020 musí občané mimo EU/EEA žádat o povolení k nákupu nemovitosti. První transakce byla zablokována v roce 2022, když tři Rusové chtěli koupit chátrající domov důchodců poblíž největší finské dělostřelecké základny. Od té doby ministerstvo obrany zastavilo desítky dalších nákupů. V roce 2025 Finsko zavedlo úplný zákaz nákupů pro občany zemí, které porušily územní integritu jiného státu — tedy Rusko a Bělorusko — pokud nemají trvalý pobyt v zemi.
První varování
Ještě před změnou zákonů začala skupina čtyř finských civilistů — bývalých vojáků, manažerů a policistů — mapovat podezřelé ruské nákupy. Zjistili desítky případů u letišť, zbrojních skladů, elektrických vedení či klíčových dopravních uzlů. Jejich práce přinesla první veřejné varování, ale také jim přinesla výhrůžky a zastrašování.
Jedním z nejznámějších případů je firma Airiston Helmi, vlastněná ruským podnikatelem Pavlem Mělnikovem, která nakoupila 14 pozemků v souostroví poblíž strategických Ålandských ostrovů a podmořských kabelů. Finská policie provedla rozsáhlé razie kvůli podezření z praní špinavých peněz a našla mimo jiné velké množství hotovosti, sledovací techniku, vybavení pro potápění a zařízení na úpravu vody. Firma tvrdila, že šlo o turistický projekt.
Současné obavy: přístav Vuosaari a další lokality
Bezpečnostní služby se nyní zaměřují i na již prodané nemovitosti. Zvláštní pozornost vzbuzuje například pozemek na ostrově Mölandet naproti nejdůležitějšímu finskému přístavu Vuosaari, který je klíčový pro zásobování i obranu země. Podobně sledovaná je i rozsáhlá nemovitost Kotasaari s vrtulníkovou plochou a údajně zesílenými stavbami, patřící ruskému podnikateli s vazbami na ruské bezpečnostní složky.
Úřady přiznávají, že není možné monitorovat všechny objekty. Některé mezery v legislativě — například nákupy přes firmy, partnery z EU nebo leasing — stále umožňují obcházení pravidel. Finsko proto zvažuje další zpřísnění a rychlejší postupy, ale zároveň musí vyvažovat ochranu bezpečnosti s respektem k vlastnickým právům.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.