Vzdušné údery Spojených států a Izraele na íránské cíle vyvolaly okamžitou vlnu diplomatických reakcí napříč kontinenty i reakci ze strany OSN.
Zatímco USA svůj útok označují jako legitimní, Íránské ministerstvo zahraničí označilo operaci za „agresi“ a přislíbilo rozhodnou reakci. Světové vlády se v reakci na vznik konfliktu rozdělily na několik pólů. Jedni vyjadřují podporu zásahu proti Íránu, jiné dávají najevo své obavy z regionální války a výzvy k návratu k diplomacii. Jaké jsou jednotlivé reakce? Ruská strana zásah ostře odsoudila, kdy bývalý prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Dmitri Medvedev prohlásil, že Spojené státy svým jednáním podle něj ukázaly svou „pravou tvář“ a že dosavadní jednání byla jen zástěrkou. Africká unie vyzvala ke zdrženlivosti a okamžité deeskalaci s tím, že další vyhrocení by mohlo destabilizovat energetické trhy a prohloubit bezpečnostní i ekonomické tlaky na africký kontinent. Podobně varovně se vyjádřilo i Norsko. Ministr zahraničí Espen Barth Eide upozornil, že zhroucení íránsko-amerických jednání může otevřít cestu k rozsáhlé válce na Blízkém východě.
Rovněž Nizozemsko prostřednictvím ministra Tom Berendsen zdůraznilo nutnost zachovat regionální stabilitu a zabránit další eskalaci. Významnou roli hraje i postoj regionálních aktérů. Libanonský premiér Nawaf Salam ujistil, že jeho země nebude „vtažena“ do konfliktu, a varoval před ohrožením bezpečnosti a jednoty státu v souvislosti s možným zapojením hnutí Hezbollah.
Naopak Austrálie zásah USA podpořila. Premiér Anthony Albanese uvedl, že kroky směřující k zabránění Íránu získat jadernou zbraň považuje za legitimní s ohledem na globální bezpečnostní hrozby. Spojené království pak apelovalo na zdrženlivost a varovalo před širším regionálním konfliktem. Londýn současně posílil obranné kapacity v oblasti kvůli ochraně svých zájmů a občanů. Francie prostřednictvím delegované ministryně pro ozbrojené síly Alice Rufo zdůraznila prioritu bezpečnosti francouzských občanů a vojáků v regionu a nutnost pečlivě sledovat další vývoj. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard vyzvala k umírněnosti a návratu k diplomatickému řešení, přičemž odpovědnost za zhoršující se situaci připsala Íránu. Jižní Korea oznámila opatření na ochranu svých občanů pobývajících v Íránu a vyzvala k omezení napětí. Česká republika vyjádřila podporu Spojeným státům a Izraeli. Premiér Andrej Babiš kritizoval íránský jaderný program i údajnou podporu terorismu a vyjádřil naději na obnovení stability v regionu. Podobně se vyjádřila i Ukrajina, která útoky interpretovala jako reakci na dlouhodobé chování Teheránu a jeho represivní politiku.
Reakce mezinárodního společenství tak ukazují hluboké rozdělení v pohledu na legitimitu zásahu i na příčiny současné eskalace. Společným jmenovatelem většiny vyjádření je však obava, že další vývoj může přerůst v širší regionální konflikt s globálními dopady – od bezpečnostních hrozeb až po otřesy na energetických trzích. Mezinárodní společenství OSN ústy generálního tajemníka Antónia Guterrese odsoudil „vojenskou eskalaci“ a vyzval k „okamžitému zastavení bojů“. Podle něj použití síly ze strany Spojených států a Izraele proti Íránu a následná íránská odveta v regionu – podkopávají mezinárodní mír a bezpečnost. Guterres zároveň varoval před rizikem širšího regionálního konfliktu s „vážnými důsledky pro civilní obyvatelstvo a stabilitu regionu“. Na sobotu bylo svoláno mimořádné jednání United Nations Security Council, které má situaci projednat. Diplomaté očekávají ostrou výměnu názorů mezi stálými členy Rady a další tlak na okamžité příměří.