Nový formát: Podcastový glosář Ilony Švihlíkové komentuje aktuální dění z české i ze světové politiky. Stručně, osobně a aktuálně. Najdete ho na našem youtubovém kanálu. Nově i s titulky a přepisem!
Přepis (pomocí AI):
Dobrý den, vítám vás u druhého Glosáře, ve kterém komentuju hlavní události uplynulého týdne – samozřejmě mýma očima, proto je to také můj glosář. A začít nemůžeme ničím jiným než děním v západní a střední Asii, které se u nás stále koloniálně označuje jako Blízký východ.
Útok na Írán ze strany Spojených států a Izraele podle mého názoru nebude mít dalekosáhlé důsledky. Donald Trump zde velmi zřetelně podlehl tlaku židovské lobby, která – jak už před drahným časem popsal John Mearsheimer – představuje jeden z hlavních motorů americké politiky. Zároveň je zřejmé, že Benjamin Netanjahu potřebuje, aby válka trvala co nejdéle.
Naopak Trump by byl rád, kdyby konflikt trval co nejkratší dobu a probíhal v režimu, který jsme viděli už v jiných případech – ať už šlo o Venezuelu, Jemen nebo Nigérii. Úder a pryč. Takový postup ale může mít velmi vážné dopady i uvnitř Spojených států, zejména na jeho voličskou základnu, která si nepřeje ani války, ani změny režimů. Kdyby si je přála, volila by demokraty a bidenovce.
Pokud se Trumpovi podaří se z celé situace rychle vyvléct, je to samozřejmě jiná věc. Izrael je však evidentně nastaven na výraznou změnu režimu v Íránu, možná dokonce na jeho rozdělení na několik jednotek, což považuji za krajně nepravděpodobné. Změny režimů, na které se těšili – a možná stále těší – někteří politici typu Teda Cruze, představují typicky nekonzervativní politiku bushovského střihu.
Mimochodem, při izraelském útoku na Írán bylo zabito více než sto dívek v dívčí škole. To se samozřejmě v našem tisku nedočtete. Tam se naopak dočtete, jak slavně Američané a Izrael vítězí. Já naštěstí sleduji i jiné zdroje. Pokud jde o zabití těchto dívek, Izrael má bohaté zkušenosti s genocidou, takže proč by je neuplatnil i zde.
K dalším závažným dopadům patří faktický konec BRICSu. Tento projekt si můžeme škrtnout. Byl to zajímavý pokus, ale v tuto chvíli je mrtvý. Uvidíme, zda se objeví nějaká jiná formace, ale začíná se znovu od nuly. BRICS je mrtvý zejména kvůli postoji Indie, která se plně postavila na stranu Izraele. Neptejte se mě, co by tomu řekl Gándhí.
Myslím, že by mu z toho bylo minimálně špatně od žaludku. Mimochodem, právě na to, „co by tomu řekl Gándhí“, se ptají i indičtí blogeři, kteří aktuální dění komentují. Ekonomické dopady teprve uvidíme, zejména pokud jde o Hormuzský průliv. Jsou zde všechny předpoklady pro skokový nárůst cen ropy i zemního plynu, protože přes Hormuz protéká zhruba 20 % světových dodávek LNG, především z Kataru.
Doufám, že se na tuto situaci pozorně dívá Rusko a klade si otázku, zda je rozumné mít vůli jednat s Trumpovou administrativou, která jedná v Ománu, zatímco už dávno připravuje útok. Rusko to má zahraničněpoliticky velmi těžké – jeho pozice se výrazně oslabuje. Ať už jde o Kubu, Venezuelu nebo Sýrii, ruský vliv je zde znatelně menší. To je potřeba říct na rovinu.
A teď k hezkým věcem. Dovolte mi zmínit festival Sanremo, jeden z mála pozitivních bodů tohoto týdne – alespoň pro mě. Jak víte, mám Itálii velmi ráda a festival Sanremo si nenechám ujít. RAI Uno je sice u nás běžně blokované, ale tentokrát byla geolokace povolena, takže bylo možné sledovat celý pětidenní program, který často končí až kolem druhé hodiny ranní.
Z hudebního hlediska to letos byla, přátelé, bída. Móda však byla úžasná. Já mám ráda všechno, co se třpytí a leskne, takže to bylo přesně pro mě. Naštěstí tam téměř nebyla černá barva, kterou nemohu ani vidět. Užilo se všechno možné – a to jsem si opravdu užila.
Hudebně bych vám ale přece jen něco doporučila: Arisa – Magica Favola, nádherná skladba s krásným hlasem. A pak Ditonellapiaga s písní Che fastidio („To je ale otrava“) – skvělá hudba i text. Texty byly letos často velmi dobré, což se nedá srovnat s tím, co se produkuje u nás. I když mě hudba tolik neoslovila, texty vyjadřovaly hluboké věci a dobře odpovídaly pocitům mladé generace.
K mému překvapení vyhrál muž, který vypadá i zpívá jako z roku 1978, což nechápu, ale stalo se. Mnohé posluchače dojala píseň Qui con me od Sereny Brancale, věnovaná její mamince, která ji nedávno opustila. V mé současné situaci se mi to neposlouchalo úplně lehce. I loni zazněl velmi silný a dojemný text – možná si pamatujete, jak jsem mluvila o písni Quando sarai piccola, kde autor popisuje péči o svou maminku s demencí.
Texty jsou skutečně silnou stránkou Sanrema.
Zúčastnila jsem se také akce Potravinářské komory, která byla odborně velmi zajímavá. Představoval se tam potravinový ombudsman pan Fialka, kterého jste možná už zaznamenali. Přítomen byl i ministr zemědělství, kterého musím znovu pochválit – na rozdíl od svého předchůdce se v rezortu skutečně orientuje a nevnímá jej čistě ideologicky.
Úkolů v českém zemědělství je obrovské množství: posun od sekání luk k produkci, posun k přidané hodnotě, aby se nevyvážely pouze komodity. Jinými slovy – aby zemědělství nekopírovalo strukturu celé české ekonomiky. Samozřejmě se řešila i problematika obchodních řetězců.
Zde vystupuje pan Prouza. Já jsem přispěla některými výzkumy, včetně dat z Eurobarometru, která ukazují, jak extrémně si Češi potrpí na slevy. Není to nic, na co bychom mohli být hrdí, ale je to realita. Původ zboží a kvalita hrají jen marginální roli – a proto se k nám dostávají výrobky, které by jinde nikdo nekoupil.
Mimochodem, dozvěděla jsem se tam také, odkud pocházelo máslo za 19,90, na které se Češi vrhali v domnění, jak výhodně nakoupili. Gratuluji – jedli jste technické máslo uvolněné ze státních hmotných rezerv Německa. Dobrou chuť.
Já a můj žlučník naštěstí takové věci nemůžeme, ale i kdybych mohla, takové svinstvo bych nekoupila.
Proběhla také akce České marketingové společnosti. Výsledky výzkumu nemohu zcela zveřejňovat, ale stručně řečeno: lidé jsou čím dál více otráveni televizní reklamou. Bavily jsme se s kamarádkou o tom, kolik práce člověk zvládne udělat během jedné reklamní pauzy, která trvá klidně dvanáct minut. Není toho málo. Naopak roste význam reklamy na sociálních sítích – možná záleží na náladě.
Možná cítíte ve vzduchu jaro.
Možná cítíte ve vzduchu válku.
A možná cítíme jaro ve válce.
Příští týden budeme každopádně moudřejší.
Těšte se opět na Glosář. Za týden se uslyšíme.