Struktura zahraniční poptávky ukazuje, že Německo ztrácí oporu na klíčových trzích. Hlavní strukturální problém je v energetice.
Nejnovější německá makrodata nenaznačují žádné hospodářské oživení, ale naopak další zhoršování reálné ekonomiky, napsal Diego Fassnacht pro Global Risk Monitor (redakce má k dispozici). Průmyslová výroba v lednu opět klesla a největší propad je patrný v energeticky náročných odvětvích, která se od roku 2022 nacházejí v trvalém sestupu. Ještě znepokojivější je prudký pokles dovozů, který v ekonomice založené na dovozu komponentů a jejich následném zpracování znamená, že se uvnitř země vyrábí méně. Vyšší obchodní přebytek tak není známkou síly, ale slabšího průmyslového průtoku.
Struktura zahraniční poptávky ukazuje, že Německo ztrácí oporu na klíčových trzích: exporty do EU i Číny výrazně klesají a růst vývozu do USA je spíše izolovanou výjimkou než známkou širokého oživení. Stejný obraz přinášejí i objednávky, jejichž výkyvy jsou způsobeny několika velkými kontrakty, zatímco běžná poptávka zůstává slabá. Relativně stabilní jsou jen sektory jako automobilový průmysl či další dopravní technika, což však souvisí i s jednorázovými obrannými projekty, nikoli s plošným růstem výroby.
Zranitelnost vůči šokům
Základní strukturální problém leží v energetice. Přestože Německo dosahuje rekordní výroby ze solárních zdrojů, zároveň roste produkce elektřiny z plynu, který slouží jako nezbytná záloha v systému bez jaderné základní kapacity. To zvyšuje zranitelnost vůči cenovým šokům, které se nyní opět projevují v důsledku napětí na Blízkém východě. Pro energeticky náročný průmysl to znamená, že klíčový nákladový problém nebyl vyřešen, pouze změnil podobu.
K tomu se přidává paradox zelené transformace: Německo masivně rozšiřuje instalace solárních panelů, ale zároveň ztrácí vlastní výrobní kapacity. Většina fotovoltaických systémů pochází z Číny a domácí produkce solárních modulů se propadá. Země tak posiluje spotřebu obnovitelných zdrojů, ale zároveň prohlubuje průmyslovou závislost.
Celkově data ukazují, že nejde o běžné cyklické zpomalení, ale o strukturální erozi konkurenceschopnosti. Průmyslová výroba klesá, dovozní vstupy se propadají, objednávky jsou nestabilní a energetický model zvyšuje náklady i rizika. Občasné pozitivní měsíční ukazatele nebo velké obranné zakázky mohou situaci krátkodobě zakrýt, ale nemění základní trend postupné deindustrializace.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.