Návrh koordinovat obranné kroky k obnovení volné plavby v Hormuzu předložil Bahrajn a získal podporu 11 členů, ale kvůli právu veta neprošel.
Pondělní jednání v Radě bezpečnosti OSN o bezpečnosti v Hormuzském průlivu ztroskotala poté, co Čína a Rusko vetovaly rezoluci, která měla podpořit koordinaci obranných kroků k obnovení volné plavby.
Návrh předložil Bahrajn a získal podporu 11 členů, ale kvůli právu veta neprošel. Hlasování proběhlo jen několik hodin před ultimátem prezidenta Donalda Trumpa, který požaduje, aby Írán průliv znovu otevřel, jinak pohrozil útoky na civilní infrastrukturu v zemi.
USA prostřednictvím svého velvyslance Mikea Waltze obvinily Írán z „braní světové ekonomiky jako rukojmí“ a připomněly dlouhodobé napětí mezi oběma státy. Situace eskalovala poté, co Írán v reakci na americko-izraelské útoky uzavřel průliv, zavedl poplatky za jeho využívání a pokračoval v útocích na energetickou infrastrukturu v regionu.
Hormuzský průliv, kterým běžně proudí pětina světových dodávek ropy a LNG, zůstává klíčovým bodem globální energetické bezpečnosti. Jeho uzavření vyvolalo prudký růst cen energií a zvýšilo tlak na mezinárodní společenství.
Zatímco některé státy Perského zálivu – zejména SAE a Saúdská Arábie – zvažují aktivnější zapojení do konfliktu po boku USA a Izraele, Rusko varovalo, že rezoluce by mohla ohrozit „křehké šance na vyjednávání“. Čína – stejně jako Rusko – odmítla návrh, protože by podle ní „tacitně schválil“ vojenské akce v Hormuzském průlivu.
Generální tajemník OSN António Guterres znovu zdůraznil, že svoboda plavby je zásadní, protože omezení provozu v průlivu nejvíce dopadá na nejchudší a nejzranitelnější státy. Konflikt tak zůstává bez jasného řešení a mezinárodní tlak na Írán i USA dále roste.