Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) ve své zprávě za rok 2025 varuje, že čínské špionážní a vlivové aktivity představují pro Německo vážnou hrozbu.
Zpráva kromě jiného věnuje rozsáhlou pozornost čínským aktivitám, zejména systematickému získávání technologií a know‑how z německých výzkumných institucí. Čína podle ní patří spolu s Ruskem a Íránem mezi tři hlavní protivníky Německa v oblasti zpravodajství. Varování zesílilo po odhalení problematické spolupráce výzkumného centra Cispa s čínskými institucemi, kvůli níž byl odvolán jeho vědecký ředitel a všechny projekty s Čínou byly pozastaveny, upozornil list Handelsblatt.
Čínské služby podle BfV sledují strategický cíl urychlit hospodářský a vojenský rozvoj země a dosáhnout technologického prvenství do roku 2049. K tomu využívají široký systém transferu technologií, zahrnující akvizice firem, společné podniky, programy pro talenty i vědeckou spolupráci. Německé instituce jsou podle úřadu často zranitelné kvůli nízkému povědomí o rizicích a právním šedým zónám.
Čínští vědci mohou být k předávání citlivých informací motivováni finančními pobídkami, kariérními příležitostmi či závazky plynoucími ze státních stipendií. Německá vízová omezení jsou podle zprávy někdy obcházena. Povinnost čínských občanů spolupracovat se zpravodajskými službami navíc zvyšuje riziko, že i tisíce čínských studentů v Německu mohou být zapojeny do opatřování informací.
Získávání technologií se soustředí na citlivé oblasti, jako je kvantová technika, umělá inteligence, biotechnologie, hypersonické technologie či sledovací systémy, které mohou být využity i čínskou armádou. Příkladem je výzkum Cispy v oblasti kyberbezpečnosti, zahrnující rozpoznávání obličeje, zranitelnosti AI či analýzu digitálních zadních vrátek.
Čínské služby se kromě vědy zaměřují také na politiku, správu, hospodářství a armádu, aby podpořily přeměnu Číny v přední průmyslovou velmoc. Kyberútoky řízené státem slouží k získávání informací důležitých pro globální ambice Pekingu.
Více se dozvíte zde.