Burkina Faso oznámila přerušení diplomatických vztahů s Francií, což je další rána pro vliv Paříže v západní Africe.
Vojenská junta vedená kapitánem Ibrahimem Traorém obvinila bývalou koloniální mocnost z nepřátelských aktivit, podpory destabilizačních skupin i pokračujících „neokoloniálních ambicí“. Rozhodnutí představuje další výrazný krok v postupném odklonu části západní Afriky od tradičních partnerů v Evropě.Ve svém prohlášení vláda uvedla, že ukončení diplomatických vztahů vstupuje v platnost okamžitě a týká se výhradně oficiálních vztahů mezi oběma státy. Současně zdůraznila, že tento krok nemá narušit historické, kulturní ani mezilidské vazby mezi obyvateli obou zemí.Francouzská vláda reagovala označením rozhodnutí za nepřátelské a ničím nepodložené.
Paříž zároveň oznámila, že připravuje odpovídající diplomatická opatření a vyjádřila znepokojení nad dalším směřováním burkinafaského režimu.Burkina Faso se od vojenského převratu v září 2022 stále výrazněji vymezuje vůči Francii i dalším západním partnerům. V čele země stojí kapitán Ibrahim Traoré, jehož vláda prosazuje nacionalistickou politiku, omezuje prostor pro opozici i nezávislá média a dlouhodobě kritizuje francouzský vliv v regionu.
Napětí mezi oběma státy narůstalo již několik let. Francouzské jednotky byly ze země staženy v roce 2023 poté, co vojenská vláda ukončila obrannou spolupráci s Paříží. Od té doby se Burkina Faso orientuje na nové zahraniční partnery, především Rusko, které v regionu posiluje svůj politický i bezpečnostní vliv.Bezpečnostní situace v Burkina Fasu totiž patří k nejhorším v celé západní Africe. Země již více než deset let čelí útokům islamistických skupin napojených na organizace Al-Káida a takzvaný Islámský stát. Násilí si vyžádalo tisíce obětí a vedlo k masovému vysídlení civilního obyvatelstva.Vojenská vláda tvrdí, že Francie nedokázala během let spolupráce situaci zlepšit, a nyní ji obviňuje dokonce z podpory destabilizačních sítí a teroristických skupin.
Rozhodnutí Burkiny Faso zapadá do širší proměny geopolitických poměrů v oblasti Sahelu. V posledních letech omezily nebo ukončily vojenskou spolupráci s Francií také Mali a Niger. Paříž se již delší dobu snaží opustit politiku označovanou jako „Françafrique“, tedy systém úzkých politických, ekonomických a bezpečnostních vazeb, prostřednictvím kterého si po desetiletí udržovala významný vliv ve svých bývalých koloniích. Přesto Francie zůstává pro část afrických společností symbolem přetrvávajícího koloniálního dědictví, což využívají nové mocnosti usilující o posílení svého postavení na kontinentu.Vedle Ruska stále výrazněji rozšiřuje svůj ekonomický a diplomatický vliv také Čína, která investuje do infrastruktury, těžebního průmyslu i energetiky. Region Sahelu se tak stává jedním z klíčových prostorů soupeření světových mocností o politický a strategický vliv.