Bitevním polem konfliktu o kontrolu zahraniční politiky EU je v současnosti otázka omezení obchodu s nelegálními izraelskými osadami.
Server Euractiv se znovu věnuje tématu otevřeného mocenského sporu mezi Evropskou komisí vedenou Ursulou von der Leyenovou a Evropskou službou pro vnější činnost (EEAS), kterou řídí Kaja Kallasová.
Konflikt se týká toho, kdo má kontrolovat unijní zahraniční politiku, a konkrétně také toho, jakým způsobem má EU postupovat vůči nelegálním izraelským osadám. Několik členských států – včetně Francie, Španělska, Belgie, Švédska, Irska a Nizozemska – dlouhodobě prosazuje celoevropský zákaz obchodu s těmito osadami, aby se EU držela mezinárodního práva.
Kallasová požádala Komisi o právní posouzení, ale podle článku Euractivu obvinila její představitele z obstrukcí. Komise nakonec předložila dokument, který neobsahuje jasný návrh, ale pouze tři možné právní cesty: zpřísněné licencování, velmi vysoká cla nebo úplný zákaz. Zároveň však Komise naznačuje, že jakýkoli krok by měl být považován za zahraničněpolitické opatření, a tedy vyžadovat jednomyslný souhlas všech 27 států.
Psali jsme:
Tento výklad je zásadní, protože by umožnil jednotlivým zemím – například Německu či Česku – zablokovat tato opatření. Státy podporující zákaz tvrdí, že jde o obchodní opatření, které by mělo podléhat hlasování kvalifikovanou většinou. Některé vlády Komisi obviňují z úmyslného zdržování a z toho, že se snaží debatu utlumit.
Spor má nicméně širší kontext: Komise už dříve navrhla rozsáhlé sankce vůči Izraeli, které ale členské státy odmítly. Von der Leyenová nyní argumentuje, že bez shody na těchto velkých sankcích nemá smysl otevírat další. Politický kalendář navíc komplikuje postup – po červencovém jednání ministrů zahraničí sejdou až v říjnu, kdy bude Izrael uprostřed volební kampaně, což činí jakékoli rozhodnutí ještě citlivějším.
Euractiv uzavírá, že kvůli váhání Komise a absenci shody mezi členskými státy zůstane Izrael v nejbližší době bez nových opatření ze strany EU.