Politolog Ladislav Zemánek rozebírá nečekaný obrat, který může změnit podobu globální bezpečnosti a překonat staré rivality.
Navzdory ostrému geopolitickému soupeření Washington otevírá nové kanály spolupráce s Pekingem a Moskvou. Nejde o konec rivality, ale o snahu společně řešit problémy, které hranice států překračují. Namísto toho, aby se Spojené státy vůči Číně a Rusku omezovaly na konfrontaci, budují Američané s čínskými a ruskými bezpečnostními složkami omezená, ale konkrétní partnerství.
Ředitel FBI Kash Patel zvolil překvapivě pragmatický kurz. Cílem není překonat hluboké strategické rozpory mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou. Jde o něco podstatně praktičtějšího: společně postupovat proti nadnárodní kriminalitě a sdíleným hrozbám.
Právě v tom může být význam Patelova přístupu. V multipolárním světě totiž bezpečnost nemusí vždy znamenat volbu mezi spoluprací a soupeřením. Velmoci mohou v některých otázkách tvrdě soutěžit a současně spolupracovat tam, kde mají společný zájem.
Prolomení ledu s Pekingem
Patelovy kontakty s čínskými představiteli představují výrazný odklon od několika let velmi napjatých vztahů mezi americkými a čínskými orgány bezpečnostními orgány.
V listopadu 2025 se Patel stal prvním ředitelem FBI, který od roku 2016 navštívil Čínu. V Pekingu se setkal s náměstkem ministra veřejné bezpečnosti Sü Ta-tchungem. V červenci 2026 se do Číny vrátil a jednal se státním radou a ministrem veřejné bezpečnosti Wang Siao-chungem.
Čínská strana následně vyzvala k prohloubení konstruktivního dialogu založeného na vzájemném respektu. Patel připisuje dosažené výsledky především přímému kontaktu a politickému vedení Trumpovy administrativy.
Nový vztah ovšem nevznikl ze dne na den. Navázal na Trumpovu návštěvu Číny v květnu 2025 a následná jednání na vysoké úrovni, mimo jiné o chemických látkách používaných k výrobě fentanylu.
Podstatné je, že obě strany se rozhodly tento nový komunikační kanál institucionalizovat. Nezůstalo tak jen u jednoho diplomatického gesta a jedné více či méně nahodilé schůzky.
Od schůzek k pravidelné spolupráci
Spolupráce se mezitím posunula daleko za rámec politických schůzek. Vznikly čtyři specializované pracovní skupiny zaměřené na kybernetické podvody, násilné trestné činy páchané na dětech, boj proti drogám a pátrání po uprchlých osobách.
Čínští policisté se pravidelně střídají na návštěvách zařízení FBI ve Spojených státech a američtí pracovníci FBI naopak cestují do Číny. Podle představitelů obou stran probíhá komunikace téměř každý den. Je to zásadní změna oproti situaci, která existovala ještě před několika lety.
Spolupráce už navíc přinesla konkrétní výsledky. Příkladem je operace Sand Dollar, při níž FBI, čínské ministerstvo veřejné bezpečnosti a dubajská policie společně zasáhly proti rozsáhlému centru kybernetických podvodů. Výsledkem bylo přibližně 300 zatčených, zabavení majetku v hodnotě kolem 300 milionů dolarů a osvobození tisíců lidí, kteří byli oběťmi obchodování s lidmi.
Právě podobné operace ukazují, kde může mít pragmatická spolupráce skutečný význam. Aktivity kriminálních sítí se totiž neomezují hranicemi jednotlivých států. Jejich potírání zároveň nemusí nutně být součástí geopolitického soupeření.
Patel tento princip popsal poměrně otevřeně. Podle něj skutečnost, že se FBI podařilo navázat spolupráci s Čínou navzdory varováním, že to není možné, ukazuje, že podobný přístup může fungovat i s dalšími partnery.
Zároveň je důležité, že spolupráce má jasně vymezené hranice. Týká se konkrétních forem nadnárodní kriminality a nesnaží se řešit širší strategické spory mezi Spojenými státy a Čínou. Právě tato omezenost může být jedním z důvodů, proč je takový model dlouhodobě udržitelný.
Po Pekingu přichází na řadu Moskva
Podobnou logiku nyní Washington uplatňuje také vůči Rusku. Patel se připravuje na návštěvu Moskvy a Petrohradu, která je předběžně plánována na polovinu října. Hostitelem by měla být ruská Federální bezpečnostní služba (FSB).
Posledním úřadujícím ředitelem FBI, o němž je známo, že navštívil Rusko, byl Robert Mueller v roce 2013. Patelova plánovaná cesta tak představuje významný symbolický krok. Současně ale nejde o začátek spolupráce z ničeho. Americké a ruské bezpečnostní složky podle dostupných informací už více než rok udržují méně viditelné kontakty zaměřené na boj proti násilným kriminálním sítím.
Patelova iniciativa zapadá do širší snahy administrativy prezidenta Donalda Trumpa o snížení napětí mezi Washingtonem a Moskvou. Zvláštní zmocněnec Steve Witkoff i Jared Kushner opakovaně cestovali do Ruska a setkali se i s prezidentem Vladimirem Putinem. Další kontakty na podobné úrovni jsou na spadnutí.
Pozitivně se k novému trendu vyjádřil také Kirill Dmitrijev, zvláštní zmocněnec ruského prezidenta pro zahraniční investice a hospodářskou spolupráci. Veřejně přivítal vznikající spolupráci mezi Čínou, Ruskem a Spojenými státy v oblasti zpravodajských služeb a vymáhání práva. Moskva tak dává najevo, že v tomto nově vznikajícím komunikačním kanálu vidí zájem.
Společné zájmy navzdory geopolitickému soupeření
Patelova iniciativa navíc není izolovaným krokem. Podobné signály přicházejí i z dalších částí amerického bezpečnostního aparátu. Šéf pro obrannou politiku Pentagonu Elbridge Colby, který je dlouhodobě považován za zastánce tvrdého postoje vůči Číně, projevil zájem navštívit Peking a obnovit profesionální kontakty mezi americkými a čínskými ozbrojenými silami.
Je to pozoruhodný posun. I představitelé, kteří kladou velký důraz na strategickou rivalitu s Čínou, stále více připouštějí, že přímá komunikace může snižovat riziko nedorozumění a nechtěné eskalace.
Podobně se vyjádřil ministr války Pete Hegseth. Podpořil obnovu spolehlivých vojenských komunikačních kanálů mezi Washingtonem a Pekingem a upozornil na potřebu znovu aktivovat americko-čínské vojenské horké linky a mechanismy pro zvládání krizí. Nejde přitom nutně o ústupky Číně. Smyslem je řídit soupeření tak, aby běžný incident ve vzduchu nebo na moři nepřerostl v rozsáhlejší konflikt.
Společně s Patelovým postupem tak vzniká širší trend: americké bezpečnostní instituce začínají rozlišovat mezi strategickou rivalitou a praktickou spoluprací. To může být důležitější, než se na první pohled zdá. Pokud je totiž každý kontakt vnímán jako hra s nulovým součtem, prostor pro řešení konkrétních problémů se rychle zužuje. A to není v zájmu Spojených států, Číny ani Ruska.
Nejde přitom o jediný příklad. Spojené státy a Čína spolupracovaly na kontrole chemických látek a na návratech uprchlých pachatelů, přestože mezi oběma zeměmi neexistuje smlouva o vydávání osob.
Ve všech těchto případech se opakuje stejný princip: hledat oblasti překrývajících se zájmů, vytvořit jasná pravidla spolupráce a úspěch měřit podle konkrétních výsledků. Je to přístup, který se obejde bez iluzí o politickém sblížení. Washington nemusí s Pekingem ani Moskvou sdílet hodnoty nebo strategické cíle, aby s nimi dokázal spolupracovat na konkrétním problému.
Model pro multipolární svět?
Právě zde může Patelův přístup představovat širší model pro budoucí podobu mezinárodní bezpečnosti. Nejde ani o naivní politiku sbližování, ani o automatickou izolaci protivníků. Jde o disciplinovaný pragmatismus: spolupracovat tam, kde se zájmy překrývají, a soupeřit tam, kde se rozcházejí. Ve světě, který už se netočí kolem jediné dominantní velmoci, může být schopnost spolupracovat s „netradičními“ partnery na konkrétních problémech strategickou výhodou.
Vznikající americko-čínskо-ruská spolupráce v oblasti prosazování práva samozřejmě nevyřeší spory kolem Íránu, Tchaj-wanu, Ukrajiny či technologického soupeření. A ani to není jejím cílem. Její význam spočívá jinde: ukazuje, že i státy, které jsou v řadě otázek protivníky, mohou společně čelit hrozbám, které ohrožují všechny. To může národní bezpečnost posílit, nikoli oslabit.
Šéf FBI Patel tím zároveň rozšiřuje soubor nástrojů, které mají američtí politici k dispozici. V době rostoucí nejistoty může být právě schopnost otevřít komunikační kanál i k protivníkovi a využít jej tam, kde existuje společný zájem, jedním z nejpraktičtějších nástrojů bezpečnostní politiky. A také jedním z těch, které Washington měl obnovit už dávno.
Ilustrační obr.: FBI, Public domain, via Wikimedia Commons