Finanční centra a finanční sektor jsou motory příjmové nerovnosti

Nová studie ukazuje, že finanční centra jsou hlavním faktorem příjmové nerovnosti.

Autoři Marta M. Elvira, Nils Neuman a Olivier Godechot  píšou o jednom ze současných projevů rostoucí příjmové nerovnosti. Jak si všímají, velká světová města, která hostí hlavní finanční trhy – jako New York, Londýn, Madrid nebo Stockholm – vykazují výrazně vyšší příjmovou nerovnost než srovnatelná města bez významného finančního sektoru.

Autoři ukazují, že finanční sektor působí jako magnet na velmi dobře placená pracovní místa, což vede k tomu, že se v těchto městech koncentruje nejvyšší příjmové jedno procento obyvatel.

Finanční města a růst příjmů

Výzkum, který zpracovalo dvacet výzkumníků a zahrnoval deset zemí v Evropě, Severní Americe a v Asii, porovnával vždy dvě města: národní finanční centrum a druhé město podobné velikosti a ekonomické struktury.

Ve všech sledovaných zemích se ukázalo, že podíl nejvyšších příjmů rostl rychleji právě ve finančních městech. Zatímco v roce 1990 byla pravděpodobnost, že člověk patří do národního top 1 %, v těchto městech 1,7krát vyšší než ve srovnatelných městech, o dvě dekády později už to bylo 2,4krát.

Finanční města hlavním centrem růstu vysokých příjmů

Finanční centra navíc nesou odpovědnost za většinu růstu příjmů nejbohatšího procenta. V průměru vysvětlují 65 % nárůstu, a v některých zemích – například ve Francii, Španělsku či Švédsku – dokonce více než 100 %, protože v jiných městech příjmy stagnovaly nebo klesaly. Autoři odhadují, že samotný finanční sektor vysvětluje asi 30 % rozdílu mezi finančními a nefinačními městy.

Jak finanční centra přispěla k růstu skupiny s nejvyššími příjmy (nejbohatší 1 %) ve srovnání s nefinančními městskými centry.

Článek také ukazuje, že i když některé země zavedly regulace, například stropy na bonusy po krizi v roce 2008, vysoké platy ve financích přetrvaly. Vliv finančního sektoru se liší podle toho, jak centralizovaná je ekonomika: ve Španělsku či Skandinávii mají finanční města větší dopad, zatímco v USA nebo Kanadě se vysoké mzdy v sektoru financí rozšířily i do jiných odvětví, například do technologií.

Globalizace příjmovou nerovnost nevysvětluje

Autoři zpochybňují běžné vysvětlení, že nerovnost způsobuje globalizace nebo koncentrace talentů. I když porovnávali města s podobnou úrovní vzdělání a podobnými „městskými výhodami“, finanční centra vždy vykazovala výrazně vyšší koncentraci top příjmů. Podle studie je tedy přítomnost finančního sektoru hlavním faktorem, který určuje příjmovou nerovnost ve městech.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.