Absurdní vědecké poznatky se dočkaly i letos ocenění. Často rozesmějí, i když o vtip nejde.
Ig Nobelovy ceny za rok 2026 ocenily vědecké projekty, které mají „nejprve rozesmát a pak přimět k zamyšlení“, napsal deník The Guardian o udělování každoročních cen za „absurní“ ale pravdivou vědu.
Bohatí lžou a postrádají ohleduplnost
Hlavní cenu v ekonomii získal tým psychologů vedený Paulem Piffem, který ve svých experimentech ukázal, že lidé z vyšších společenských vrstev se chovají méně ohleduplně – častěji lžou v práci, nedbají na pravidla silničního provozu a dokonce berou sladkosti určené dětem.
V biomechanice uspěl tým z Oxfordu, který vytvořil vědeckou definici líbání jako „neagonistickou interakci zahrnující směrovaný orální kontakt mezi jedinci bez přenosu potravy“. Ve fyzice zvítězili studenti z University of Waterloo, kteří navrhli tvar pisoáru minimalizující rozstřik moči díky úhlu dopadu menšímu než 30 stupňů.
Tvrdost vůči nepřátelům se oceňuje
Cenu za mír získala studie ukazující, že lidé oceňují přátele, kteří jsou tvrdí vůči jejich nepřátelům. V biologii byli oceněni brazilští vědci, kteří zkoumali, jak různé typy šlápnutí na tělo hada ovlivňují jeho obranné kousnutí – studie však byla později stažena kvůli chybějícím etickým povolením.
Mezi další oceněné patří výzkum energetické hodnoty „švábího mléka“, studie o tom, proč miminka voní rodičům příjemně a teenageři nikoli, nebo experimenty s využitím komářích sosáků jako 3D tiskových trysek.
Ig Nobel Prizes jsou každoroční ocenění, která vyzdvihují vědecké studie a experimenty tak absurdní či nečekané, že člověka nejdřív rozesmějí – ale zároveň mají skutečný, podnětný obsah. Cílem je ukázat, že i bizarní nápady mohou vést k hlubšímu pochopení světa a inspirovat k vědecké zvědavosti.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.