Rozvoj neurotechnologie se rychle přesouvá do každodenního života a otevírá otázky soukromí, etiky i budoucího vývoje dětí.
Technologie snímající mozkovou aktivitu se rychle přesouvají z laboratoří do běžného života. EEG senzory jsou již integrovány do některých komerčních sluchátek a další velké firmy zvažují podobné produkty, napsal článek José Muňose pro The Conversation. Autor argumentuje, že se blíží období, kdy budou zařízení monitorující mozkovou aktivitu stejně běžná jako dnešní chytré telefony nebo fitness náramky.
Mozek jako rozhraní?
Ústřední myšlenkou textu je nástup takzvané „éry mozku jako rozhraní“ (brain-as-interface era). Zatímco dosavadní digitální technologie ovlivňovaly člověka zvenčí prostřednictvím obrazovek a internetu, neurotechnologie pracují přímo s mozkovou aktivitou. Umělá inteligence a levnější senzory dnes umožňují získávat užitečné informace o mentálním stavu z neinvazivních měření, což urychluje jejich rozšíření mezi běžné spotřebitele.
Autor zavádí pojem „neurotechnologičtí domorodci“ (neurotechnological natives), kterým označuje děti vyrůstající ve světě, kde jsou neurotechnologie běžnou součástí každodennosti. Podobně jako se dříve hovořilo o „digitálních domorodcích“, půjde o generaci, která nebude považovat monitorování mozku za něco výjimečného.
Podle autorova mínění je však tento posun ještě zásadnější, protože se týká samotných mentálních procesů a nikoli jen komunikace či přístupu k informacím.
Klíčové otázky pro výzkum
Článek dále navrhuje devět klíčových výzkumných otázek ve třech oblastech. Technologická oblast se týká spolehlivosti rozhraní, propojení neurotechnologií s umělou inteligencí a správy neurodat.
Kognitivní oblast zkoumá dopady na identitu, sebekontrolu a vývoj vnitřní řeči u dětí.
Sociokulturní oblast se zaměřuje na regulaci, rovnost přístupu a na to, jak společnost začne vnímat mozek ve světě, kde je běžně propojen s digitálními systémy.
Potřeba regulace
Autor zároveň upozorňuje, že regulace by neměla čekat na definitivní vědecké důkazy. Některá pracoviště již dnes využívají EEG zařízení ke sledování únavy zaměstnanců, a infrastruktura pro širší využití neurotechnologií se postupně buduje.
Proto je podle něj důležité začít o nové generaci uživatelů přemýšlet včas, aby výzkum i legislativa dokázaly reagovat na etické, psychologické a společenské důsledky této změny.
Muňoz v závěru textu varuje, že mozkové senzory se mohou během několika let stát běžnou součástí každodenního života, a vyzývá k včasnému zkoumání i regulaci dopadů této technologie na generaci dětí, která s ní vyroste.
Více si přečtěte ZDE (anglicky)
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.