Finsko se potýká s vážnými hospodářskými problémy. Veřejný dluh a rozpočtový deficit dosáhly nejhorších hodnot od 90. let a vláda se připravuje na další rozsáhlá úsporná opatření.
Od pandemie covidu-19 vzrostl veřejný dluh z přibližně 65 % na více než 90 % HDP. Situaci dále zhoršila válka na Ukrajině, která vedla k vyšším výdajům na obranu po vstupu Finska do NATO a ke zvýšení nákladů na energie po omezení závislosti na ruských dodávkách upozornil kromě jiného portál Deutsche Welle.
Evropská unie tlačí na Finsko, aby snížilo příliš vysoký rozpočtový schodek. Současná vláda premiéra Petteriho Orpa již oznámila úspory v řádu miliard eur, odborníci však upozorňují, že po volbách budou pravděpodobně potřeba ještě výraznější škrty nebo kombinace škrtů a vyšších daní.
Diskuze před parlamentními volbami v roce 2027 se proto soustředí především na to, které veřejné služby, sociální dávky a důchody budou omezeny. Orpova vláda přitom odmítá zvyšování daní a chce snižovat schodek hlavně omezováním výdajů.
Ekonomickou situaci komplikuje také vysoká nezaměstnanost, která patří k nejvyšším v Evropské unii, zejména mezi mladými lidmi. Ekonomové varují, že další úsporná opatření by mohla snížit spotřebu domácností a zpomalit hospodářský růst.
Významnou zátěž představují rostoucí vojenské výdaje, které se od začátku války na Ukrajině téměř zdvojnásobily. Současně přetrvávají rizika spojená s vysokými cenami energií a nejistou mezinárodní situací.
Na druhé straně některá odvětví finského exportu, zejména metalurgie a lodní průmysl, vykazují silný růst. Podle některých ekonomů by právě export mohl pomoci zemi překonat současné hospodářské potíže.
Přestože je zadlužení vysoké, investoři zatím finské ekonomice důvěřují a státní dluh považují za jeden z nejbezpečnějších v Evropě. Budoucí vývoj však bude záviset na schopnosti vlády snížit deficit a zvládnout případné nové ekonomické či geopolitické otřesy.