Zavírání veřejných škol ve Spojených státech nabírá na tempu a podle odborníků představuje teprve začátek mnohem větších problémů veřejného školství.
Důvodem pro uzavírání veřejných škol v USA je především dlouhodobý pokles porodnosti, úbytek žáků ve veřejných školách, omezení imigračních přírůstků a rostoucí popularita soukromých škol, charterových škol a domácího vzdělávání, píše agentura AP. Školské systémy byly vybudovány pro výrazně větší počet dětí, než jaký dnes skutečně navštěvuje jejich školy, a mnohé okresy proto čelí vážným finančním potížím.
Pokles počtu studentů zavírá školy
V posledním školním roce bylo v USA uzavřeno 1 156 škol, nejvíce od období pandemie. Přesto počet škol stále neklesá tak rychle jako počet žáků, což naznačuje, že další vlna uzavírek je velmi pravděpodobná. Výzkumníci odhadují, že pokračující pokles počtu studentů může do roku 2030 připravit školy o více než 11 miliard dolarů ročních státních příjmů.
Příkladem těchto problémů je školní okrsek ve městě Vallejo u San Franciska. Za posledních dvacet let se počet žáků snížil téměř na polovinu a vedení okresu již uzavřelo pět škol, tedy čtvrtinu všech svých kampusů. Současně bylo ohroženo až třicet procent pracovních míst ve školství, protože okres musí řešit rozpočtový deficit ve výši 36 milionů dolarů.
Uzavírání škol neušetří peníze
Ani uzavírání škol však často nepřináší očekávané finanční úspory. Náklady na přepravu studentů do nových škol, odstupné pro zaměstnance nebo zabezpečení prázdných budov značnou část úspor pohltí. Navíc se ukazuje, že přesuny žáků mohou negativně ovlivnit jejich studijní výsledky a zvyšují nejistotu mezi učiteli.
Právě dopady na rodiny jsou jedním z nejcitlivějších aspektů celého procesu. Mnoho rodičů reaguje odchodem do jiných školských systémů, soukromých škol nebo domácím vzděláváním. To následně způsobuje další pokles počtu studentů a vytváří začarovaný kruh, v němž školy přicházejí o další financování navázané na počet zapsaných dětí.
Méně dětí, méně škol, méně peněz
Vedení okresu ve Valleju tvrdí, že uzavírání škol není volbou, ale nutností. Podle superintendentu Rubéna Aurelia je třeba přizpůsobit velikost školského systému novým demografickým podmínkám a soustředit omezené zdroje do menšího počtu škol, aby bylo možné zachovat kvalitu vzdělávání.
Praktické důsledky jsou však patrné přímo ve třídách. Po přesunu studentů do zbývajících škol se výrazně zvýšily počty žáků ve třídách, některé učebny byly přeplněné a školy se potýkaly s nedostatkem zkušených učitelů. Výzkumy navíc ukazují, že děti nucené změnit školu často dlouhodobě zaostávají v matematice a čtení, zejména pokud jsou přemístěny do škol s horšími výsledky.
Změny urychlují oslabení veřejného školství
Příběh desetileté Penny Núñez-Brandão ilustruje lidský rozměr celé krize. Po uzavření své školy musela nastoupit do nové, kde nenašla většinu svých přátel a ocitla se ve třídě s více než třiceti spolužáky. Přestože si postupně zvykala, její učitel během prvních měsíců školního roku náhle odešel. Matka proto začala zvažovat přechod dcery na charterovou školu.
Americké veřejné školství vstupuje do období dlouhodobého přizpůsobování se klesajícímu počtu žáků. Zatímco školské obvody uzavírají školy ve snaze stabilizovat rozpočty, tato opatření mohou zároveň urychlovat odchod dalších rodin z veřejného systému a prohlubovat problémy, které se snaží řešit.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.