Přečetli jsme: Jsou na pořadu dne nové závody o daňové úlevy pro bohaté? Ve Francii a v USA chystají odbourání daní pro bohaté a dědické daně. Navzdory všem debatám v současné ekonomii.
András Szigetvari komentuje pro rakouský Der Standard o tom, že ve Francii byla odbourána daň pro bohaté, v USA to má být dědická daň. Jsou tu nové závody, které mají vést k úlevám pro bohaté?, ptá se.
365 poslanců hlasovalo minulý týden ve francouzském Národním shromáždění pro konečné odstranění tzv. solidární daně z velkého majetku. Jen 172 poslanců bylo proti. A těžit z nové úpravy budou ti Francouzi, kteří mají majetek nad 1,3 miliony eur.
A na druhé straně Atlantiku se také mohou bohatí radovat. Republikáni chtějí v rámci plánované daňové reformy současnou dědickou daň (kritici ji rádi říkají daň ze smrti) bez náhrady škrtnout. Přitom již dnes se daň používá jen u velmi bohatých dědiců, hranice je u 5,4 milionů dolarů.
Francie a USA: jsou to jen náhody, nebo tu začíná nová mezinárodní soutěž směrem k pomoci nejbohatším? Vždyť USA i Francie patří k největším ekonomikám světa. V oblasti daní, kde mezinárodně probíhá tvrdá soutěž o kapitál, se každé změně věnuje velká pozornost.
Jenže obě dvě země jsou v mezinárodním srovnání výjimkami. Ve většině zemí tvoří příjmy z dědictví, nemovitostí a dalšího majetku jen maličkou část příjmů státu. V průměru EU je to jen 2,9 % příjmů.
Naproti tomu, ve Francii hrají daně z majetku důležitou roli. A také v USA, neboť podíl příjmů z daní, které se dotýkají bohatství a majetku, je kolem 10 %. Tedy ještě více než ve Francii. Vídeňský ekonom Humer se nedomnívá, že by tyto reformy měla vyvolat další závod ke dnu. Ve Francii se spíše hodnoty přiblíží evropské úrovni, to by žádný tlak vyvolat nemělo.
Ani zrušení dědické daně nezmění nic na výjimečném postavení USA. Největší díl stejně plní daň z nemovitostí, dědická daň hrála spíše menší roli.
Návrhy MMF a realita
I tak je ale chování Francie a USA zajímavé, minimálně pro ekonoma, protože je snížení daní v rozporu s tónem mezinárodní debaty.
Jen před dvěma týdny vydal MMF analýzu rostoucí nerovnosti příjmů i bohatství v mnoha zemích. MMF v ní říká, že „deset procent nejbohatších občanů v průmyslových zemích disponuje více než 50 procenty majetku.“
A tyto nerovnosti podle MMF ukazují, že je zde prostor pro to, aby byl daňový systém nastaven progresivněji. Takže MMF by požádal bohaté „ke kase“, zatímco by ulevil chudým.
MMF navrhuje naopak dědickou daň, nebo daň z nemovitostí. A také OECD se silněji vyjádřila k tématu spravedlnosti rozdělování. OECD zase říká, že zdanění práce je v mnoha zemích příliš vysoké, ale naopak u majetkových daní je prostor ke zvýšení.
V průzkumu z roku 2010 se uvádí, že pro hospodářský vývoj země jsou nejškodlivější daně firemní, pak z příjmu a pak spotřební. Nejméně negativních dopadů mají tedy daně z nemovitého majetku.
Francouzský ekonom Piketty kritizoval opatření Francie právě z tohoto úhlu pohledu: zatímco v mezinárodních debatách se došlo k závěru, že se musí udělat víc proti nerovnostem, pak Francie právě uleví bohatým.
Francouzská vláda říká, že tato daň ale zemi poškodila. Protože se daň platila i za movitý majetek, dalo se jí lehce vyhnout. Francouzi evidovali svůj majetek v zahraničí. Proto je daň z nemovitostí, se kterou se v budoucnu počítá, smysluplnější.

Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.