40 % všech zaměstnaných lidí v rozvojovém světě patří mezi pracující chudobu a číslo letos poroste až na 114 milionů lidí. V rozvíjejícím světě by se toto číslo mělo snížit, nicméně na 430 milionů lidí se dotýká problém umírněné pracující chudoby.
Miliony lidí na celém světě pracují, ale žijí v chudobě. Nedávná zpráva Mezinárodní organizace práce (ILO) říká, že se musí udělat víc na snížení nerovností a zlepšení podmínek pro pracující chudé.
Louisette Fanjamalala pracovala celý život, ale podobně jako miliony dalších má jen tolik, že stěží přežije.
Je z Madagaskaru a žije se čtyřmi dospívajícími dětmi, dvě jsou její a dva jsou sirotci, kterých se ujala. Jejich domov je polorozpadlý domek s jednou místností na předměstí Soavina. Manžel ji opustil před lety.
Roky pracuje v textilním odvětví, v továrnách dostává jen krátkodobé smlouvy a vydělává jen asi 20 dolarů za měsíc. To je stěží na uživení a teď je to ještě horší.
Fanjamalala uvedla, že je pro ni stále těžší dostat práci, protože ji považují za příliš starou. Je to ostuda, protože je kvalifikovaná a pracuje rychleji a lépe než mladé pracovnice. Ale je odmítána a není ani pozvána na pracovní schůzku.
Fanjamalala byla také obětí násilí na pracovišti, takže nyní dostává podporu od ILO, získá nové dovednosti a šicí stroj. Vydělá si nějaké peníze tím, že šije pro lidi ve svém okolí. Také může ušít šaty a záclony, které pak prodává na místním tržišti. Nicméně i tak je otázka mít pro rodinu dost jídla stále palčivá.
Ředitel jedné z kanceláří ILO k tomu říká, že její příběh je v Madagaskaru běžný, stejně jako v dalších rozvojových zemích. Stačí se jen projít po ulicích a bavit se s lidmi a je jasné, že zjištění nové zprávy ILO ohledně pracující chudoby a tzv. zranitelné zaměstnanosti jsou realitou pro miliony lidí.
93 % pracovníků z Madagaskaru nemají jiný výběr než pracovat v neformální ekonomice, aby přežili. Pracující chudoba sice klesá, ale podobně jako u tzv. zranitelné zaměstnanosti pokrok se zastavil.
Zranitelná zaměstnanost se týká tří ze čtyř pracovníků rozvojových zemí. je to asi 1,4 miliard pracovníků. A každý rok se k nim přidá dalších 17 milionů.
V roce 2017 byla stále rozšířená extrémní pracující chudoba, více než 300 milionů pracovníků v rozvíjejících se a rozvojových zemích měli příjem domácnosti na hlavu, nebo spotřebu méně než 1,90 dolaru za den.
Pokrok ve snižování pracující chudoby je příliš pomalý, nedrží krok s rostoucí pracovní silou v rozvojových zemích. Zde se očekává, že počet lidí v extrémní pracující chudobě poroste a překročí 114 milionů lidí v roce 2018, tedy 40 % všech zaměstnaných.
Rozvíjející se země dosáhly velkého pokroku ve snižování extrémní pracující chudoby. Měla by dál klesat, v letech 2018 a 2019 se sníží o deset milionů. Ale tzv. umírněná pracující chudoba, kdy pracovníci žijí z příjmu mezi 1,90-3,10 dolarů za den zůstane rozšířená. Dotkne se 430 milionů pracovníků v rozvíjejících se a rozvojových zemích.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.