Jiří Málek shrnuje to, jaké konkrétní představy a plány má pro budoucnost krizí poškozeného Řecka vládní strana Syriza.
Pětiletá destruktivní perioda (2010-14) vedla v Řecku k poklesu HDP o 25 % (nejvíce v celé moderní historii) a k propadu jedné třetiny řecké populace pod hranici bídy. Další třetina Řeků se dostala na úroveň okolo této hranice. Podíl veřejného dluhu k HDP dosáhl historicky nejvyšší úrovně (181 %) v Evropě.
Řecké kapitalistické elity (řadící se na 3. místo v offshorových aktivitách na světě) a politický establishment se po celou dobu posledních tří let pokoušely svrhnout vlády Syrizy jakýmkoliv způsobem. V těchto třech letech Syriza úspěšně zvládla humanitární krizi, i když přitom byla stále vydírána věřiteli. Konec platnosti „memoranda“ se blíží a vláda se připravuje na další dny. Řecká ekonomika zaznamenala pozitivní růst (1,4 %) loni – nejvíce za poslední dekádu – konečně za sebou nechala recesi. Loňský růst byl založen výhradně na růstu objemu produktivních investic (9,6 %), exportu zboží a služeb (6,7 %) a zaměstnanosti (2 %), což jsou tři hlavní komponenty vládní rozvojové strategie, která má reformovat produktivní model země na exportně otevřenou ekonomiku se sociální participací a kohezí.
Co se týče roku 2018, vychází se z toho, že ekonomické oživení roku 2017 bylo dosaženo na udržitelné bázi, proto je očekáván silnější růst (2,3 %). Tyto odhady jsou konzervativní a jsou v souladu s oficiální předpovědí (vlády a mezinárodních organizací). A je to také v souladu s třetím posouzením „záchranného programu“. Víra v dokončení tohoto programu a začátek debat o uvolnění dluhů tak má za následek i jasné zlepšení indikátorů ekonomického klimatu.
Pokud jde o období po ukončení tohoto programu, je nutno poznamenat následující: Ukončení programu nadcházející srpen a větší stupeň svobody, který bude řecká vláda mít, dovolí urychlit reformy pro další snížení sociální nespravedlnosti a posílení dolní sociální vrstvy a střední třídy. Jedním z centrálních cílů vlády po naplnění programu je obnova kolektivní smlouvy a postupné zvyšování minimální mzdy jako integrální součásti národního rozvojového plánu, který Syriza uvádí v život.
Čtyři cíle pro příští čtyři roky:
1. Střední třída, která nesla největší zátěž v posledních třech letech, by měla podpořena. Ministr financí Tsakalotos již připustil, že střední třída trpěla nejvíce, protože humanitární krize musela být řešena s krajní prioritou a, za druhé, proto, že řešení daňových úniků potřebuje čas, aby přineslo výsledky. Rozvojový plán přinese daňové úlevy pro střední třídu, pomoc malým a středním podnikům (MSP) a reorganizaci veřejné správy s cílem maximalizovat efektivitu státu. Tento rámec by měl snížit “byrokratické náklady”. Takový plán také dává do popředí další reformy zdravotní péče, vzdělání a redukci nerovností.
2. Řecko nebude pokračovat na stejné cestě, která ho dovedla ke státnímu bankrotu (2008). Vláda bude věnovat pozornost malým a středním podnikům a zemědělskému sektoru jako centru jejího rozvojového plánu pro další období. Tyto sektory nabízejí vyšší potenciál udržitelné vytváření pracovních míst. V posledních dvou letech řecká vláda dosáhla maximální absorpce evropských strukturálních fondů (nejvíce mezi státy EU) a prostřednictvím jejich diverzifikací je použila nejen na velké projekty, ale také pro malé a střední podniky a zemědělský rozvoj s cílem zlepšit sociální kohezi.
3. Vyhlídka postupného zvyšování minimální mzdy (založené na „portugalském modelu“) bude zahrnuta do rozvojového plánu spolu s úsilím o snížení nezaměstnanosti, která zůstává hlavní starostí (- 6 % za období 2015 – 18). Postupné zvyšování minimální mzdy, aby stimulovala poptávku, bude hlavní m bodem nového rozvojového plánu, který se zavázala řecká vláda představit v dubnu.
4. Vzhledem k rozsahu nesplácených úvěrů, řecké banky nejsou schopny financovat investice. Proto je třeba klást důraz na mobilizaci fondu NSFR (National Strategic Reference Framework) a na Evropskou investiční banku, zatímco zvláštní financování bude zajištěno tzv. Řeckou rozvojovou bankou.