Na nově inaugurovaného prezidenta Ruska Vladimira Putina čeká na příštích šest let jeho zřejmě nejtěžší funkční období.
Demian von Osten na stránkách ARD Tagesschau píše o inauguraci staronového ruského prezidenta. Stal se jím už počtvrté. Experti ho vidí pod velký tlakem. Především ekonomika potřebuje reformy, i když nejen ta.
První problém: ekonomika
Rusko je veliké, cítí se silné, ale ruská ekonomika je slabá. Největší země světa je v ekonomickém srovnání na 12. místě, a to navzdory ropě, zemnímu plynu a mnoha dalším surovinám. Politolog Oreškin říká, že chybějí investice a mladí podnikatelé. Je potřeba udržet dobře vzdělané Rusy doma a udělat z nich podnikatele.
Oreškin říká, že prozatím je to obráceně. Aktivní lidé, kteří by rádi v Rusku realizovali svůj byznys, to nemohou udělat kvůli západním sankcím a putinovskému režimu. A důsledek? Zemi opouští až 100 000 lidí ročně.
Putin prý tyto problémy vidí, a proto v projevu v březnu slíbil reformy, má se jednat o velký rozvojový program, zdvojnásobení zdrojů pro města a obce. Putin konkrétně hovořil o zdravotnictví, vzdělávání a životním prostředí. Investice se zatím skutečně koncentrovaly hlavně na velká města jako Moskva nebo Petrohrad. Rozvoj regionů je klíčová věc.
A oblasti životního prostředí to jsou hlavně skládky, které jsou v centru pozornosti. 60 dětí z okolí Moskvy skončilo v nemocnici, protože došlo k úniku jedovatých plynů z okolní skládky. A následovaly dlouhodobé protesty.
A také bude potřeba reformovat důchodový systém, píše von Osten.
Druhý problém: zahraniční politika
Západní sankce zaručily Putinovi popularitu, ale s angažmá v Sýrii už to takové není. Oreškin se domnívá, že se zahraniční politikou už Putin, tak jako s Krymem, nemůže bodovat. Největším nebezpečím jsou pro Putina lidé, kteří ho podpořili. Patrioti mu vytýkají, že nebyl schopen přičlenit k Rusku východní Ukrajinu a vidí to jako známku slabosti. Putin potřebuje nutně úspěchy v zahraniční politice a ty nejsou v dohledu, myslí si von Osten. Pro politická dobrodružství, říká Oreškin, nejsou podmínky.
Třetí problém: Putinova budoucnost
V roce 2024 skončí Putinovo funkční období. Experti se domnívají, že tento čas využije k tomu, aby si zajistil svou budoucnost i svých nejbližších. Personalizované sankce USA vyvolaly u některých jeho spojenců neklid. Především hliníkový magnát Děripaska ztratil kvůli sankcím miliardu dolarů za jeden den.
Oreškin říká, že jeho spojenci s ním stále drží, protože i když mu teď seberou půlku bohatství, je pořád lepší se s tím smířit a dál si uchovat dobré vztahy s Putinem, aby vůbec mohl být dál obchodně činný.
Jenže když už pak Putin nebude u moci, tak jejich byznys bude ohrožen. Je tedy zásadní, aby Putin vyřešil tuto otázku pro sebe i pro ostatní.
Většina expertů vychází z toho, že Putin bude mít moc i po roce 2024, i kdyby měl kvůli tomu změnit ústavu. V tomto funkčním období potřebuje řešení, aby to udělal tak, aby se to obešlo bez protestů. A to je těžký úkol. Oreškin na závěr říká, že těch následujících šest let bude pro Putina nejtěžších.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.