Ruští politici hovoří o potřebě hlubší integrace obou zemí, zatímco běloruský prezident vzkázal, že suverenita je svatá.
Mezi Běloruskem a Ruskem se znovu rozhořel konflikt, který se nyní týká míry jejich vzájemné integrace podle stále nevyplněné dohody o svazovém státě, napsal článek ruského deníku Kommersant. Minsk hovoří o tom, že ho Moskva nuceně vtahuje pod svoje křídla, Moskva chce, aby nedořešené hospodářské spory mezi oběma zeměmi byly vyřešeny v rámci posílení integrace obou zemí. Na 25. prosince je naplánováno jednání obou prezidentů, které má sporné otázky znovu projednat. Tedy, pokud se bude konat.
Za spory o cenu ruského plynu a o dodávek ruské ropy do Běloruska je hlubší politický konflikt, jak se ukázalo při setkání prezidenta Alexandra Lukašenka s ruskými žurnalisty v pátek 14. prosince. Lukašenko naznačil, že si od plánovaného setkání s Putinem slibuje nalezení řešení a že problémy ve vztazích stále přetrvávají.
Lukašenko konkrétně mluvil o otázce dodávek ruské ropy v rámci ruského daňového manévru, a že se v souvislosti s tím mluví o „hlubší integraci“. „Umím číst mezi řádky. Rozumím všem náznakům. Je prostě nutné říct: dostanete ropu, ale zlikvidujte si zemi a vstupte do soustavy Ruska. Vždycky se ptám: takové věci se dělají ve jménu čeho? Rusko je ochotno přijmout Bělorusko po částech nebo jako celek do své soustavy? Rozumíte následkům? Jste na ně připraveni? A jak se na to budou dívat v naší zemi, a jak u vás a jak mezinárodní společenství?“ cituje Kommersant slova běloruského prezidenta.
O tom, kdo konkrétně dělá náznaky, Lukašenko nic neřekl. Ale sám Vladimir Putin 6. prosince o nové úrovni integrace s Běloruskem mluvil, a to v den, kdy vypukl spor o cenu plynu pro Bělorusko. Lukašenkovi vadil odlišný tarif za transport, než platí ve vnitřním Rusku – na což Putin řekl, že na stejnou cenu je třeba mít jinou úroveň integrace. Podobně se o něco později vyjádřil také premiér Dmitrij Medveděv s odkazem na dohodu o svazovém státě z roku 1999. Ruský premiér s integrací spojil otázky synchronizace tarifů, daní i cen. Nakonec se pak ve stejném duchu vyjádřil také vicepremiér ruské vlády Dmitrij Kozak.
V pátečním rozhovoru s ruským tiskem se Lukašenko na otázku Kommersantu o jeho názoru na vyjádření Putina a Medveděva vyjádřil kriticky. Zdůraznil, že to on je iniciátorem svazového státu (Ruska a Běloruska) a že pro něj navrhoval ústavní akt, který ale ruská strana odmítla. Lukašenko se potom ptal, proč ten zájem z ruské strany o svazový stát nyní?
Následně Lukašenko mluvil o tom, že suverenita je pro Bělorusko svatá a že se nápady na rozdělení Běloruska na oblasti a jeho připojení k Rusku nepodaří. „Nikdy se to nestane,“ řekl doslova a dodal: „Jestli ruské vedení myslí v těchto kategoriích, je to škodlivé pro samotné Rusko.“
Odpověď na Lukašenkovu kritiku přišla za několik hodin. Ministr financí Anton Siluanov sdělil, že Minsk se nemá spoléhat na to, že by mu Rusko kompenzovalo ztráty z daňového manévru Moskvy u dodávek ruské ropy. V Bělorusku spočítali, že jen v roce 2019 to povede ke ztrátě 300 milionů dolarů, v perspektivě vícero let ke ztrátě miliard.
Z vládních zdrojů blízkých jednání Ruska a Běloruska potom Kommersantu potvrdili, že ruská strana dala Misku najevo, že chce napřed integraci a potom řešit ekonomiku.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.