Vládní strany se rozcházejí v tom, jaké by Německo mělo mít výdaje na zbrojení.
Novou ministryní obrany je v Německu Annegret Kramp-Karrenbauerová (AKK). Jako jednu z priorit uvádí navýšení výdajů na zbrojení na 2 % HDP, což odpovídá cíli NATO. SPD má ale jiné představy.
Obrana je druhou největší položkou německého rozpočtu, připomíná článek Tagesschau. Na prvním místě je oblast práce a sociálních věcí. Pro tento rok se počítá se 43 mld. eur, což je asi 1,36 % HDP. Ministr financí tvrdí, že pro Bundeswehr je vyčleněno dost, neboť došlo v posledních letech k velkému navýšení. Jenže dříve nebyl rozpočet ve výši 4 či 5 % HDP žádnou výjimkou.
Výdaje poklesly po konci studené války. V roce 2014 bylo rozhodnuto o cíli v rámci NATO – 2 % HDP jako výdaje na obranu. Jens Stoltenberg, generální tajemník NATO tvrdí, že toto rozhodnutí padlo jednomyslně.
Tehdy za Německo souhlasila Angela Merkelová a ministr zahraničí Steinmeier. Tagesschau spekuluje, že oba dva nejspíš již tenkrát tušili, že bude obtížné toto politické prohlášení realizovat. Merkelová proto také tenkrát dodala, že „bezesporu se zavazují, že rozpočet na obranu nepůjde dolů“.
Německo je pod dvěma procenty od roku 1993. Trumpova kritika není zcela nová, na Německo si v tomto ohledu stěžoval Obama i George Bush.
Jenže vnitropoliticky je to velký problém pro současnou velkou koalici. SPD totiž cíl 2 % zpochybňuje.
Nová ministryně obrany AKK ale chce, aby prozatím cíl dosáhl 1,5 % HDP. Což zatím v plánu rozpočtu pro příští rok není. SPD tvrdí, že si Německo nemá co nechat předepisovat Trumpem zbrojní výdaje. AKK ale říká, že nejde o tlak zvenčí, ale o vybavení a personál, o kvalitu německé armády.
To je prý samo v zájmu Německa, neboť jen tak může být spolehlivým partnerem.
