Summit Turecka, Ruska a Íránu potvrdil skutečnost, že má Rusko nyní diplomatickou hru kolem Sýrie plně v rukou.
Turecko hostilo jednání lídrů Turecka, Ruska a Íránu, které na svém konci oznámilo zformování komise, která má po osmi letech konfliktu navrhnout novou ústavu pro Sýrii, píše Andrew Wilks na stránkách televize Al Jazeera.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan byl hostitelem již pátého summitu lídrů tří zemí od doby zformování astanských rozhovorů před asi třemi lety. Jednání v Ankaře bylo vnímáno jako šance k vyřešení situace kolem Idlíbu, který je poslední pevností rebelů v Sýrii. Vládní vojska s podporou ruského letectva zde provádějí ofenzívu, která stála život stovek civilistů a do Turecka přivedla další vlnu uprchlíků.
Summit oznámil zformování komise pro napsání nové syrské ústavy, ve které zasednou představitelé vlády, opozice a občanské společnosti. Erdogan, který podporoval celou řadu opozičních skupin v Sýrii, zatímco Rusko a Írán podporovaly vládu prezidenta Bašára al-Asada, řekl, že další iniciativy přijdou v následujících dnech. Putin sdělil, že práce ústavní komise má normalizovat situaci v Sýrii.
Výsledky jednání jsou výhrou pro Moskvu a Asada, hodnotí summit turecký profesor Ahmet Evin. Komise a návrh ústavy podle něj mezinárodně demokratizují a legitimizují syrský režim.
Naopak odborník na vojenství Kjamal Alam k tomu poznamenal, že komise nic nemění na situaci na bojišti. Ovšem i Alam míní, že summit přinesl výhru pro Moskvu, Teherán je nyní v sekundární roli a Turecko se ocitá zablokované někde mezi Evropou, USA a Ruskem.
Na summitu prezident Erdogan odsoudil ztráty na životech během ofenzívy proti Idlíbu, kde podle OSN přišlo od počátku dubnové operace o život více než tisíc lidí. Putin a Rúhání naopak zdůraznili, že důvodem vojenské operace je přítomnost „teroristů“ v provincii.
Přes uzavření příměří boje v Idlíbu pokračují. Pokračující násilí se týká zhruba tří milionů lidí. Desítky tisíc z nich se shromáždily na hranici s Tureckem ve snaze vyhnout se bojům z jižní strany. Už dnes hostí Turecko 3,6 milionu Syřanů a jsou zde obavy, že boje vytvoří další vlnu uprchlíků a také nový příliv bojovníků. Turecko má ale také obavy z ohrožení svých pozorovacích stanovišť v oblasti a také ze syrsko-kurdské enklávy na hranici. Spolu s USA se Ankara dohodla na koridoru podél hranice, které dominují jednotky vesměs kurdských Syrských demokratických sil (SDF). Ty Ankara považuje za teroristickou skupinu. Ovšem SDF zatím mají podporu USA.
Turecko doufá, že se mu podaří vrátit syrské uprchlíky na severovýchod, asi o 30 km dále, na syrské teritorium. Rúhání a Putin opakovali důležitost boje proti terorismu v Idlíbu, což naznačovalo, že se našla shoda i ohledně tureckého postoje k SDF. Turecko nyní tlačí na USA, aby během následujících dvou týdnů přijaly turecké požadavky na severovýchodě Sýrie.
Odborník Selim Sazak z Brownovy univerzity v USA k tomu říká: „Je nyní na Turecku, Asadovi, Rusku a Íránu, aby společně dosáhli řešení situace v Sýrii.“
Rusko a Turecko v poslední době posilují svoje bezpečnostní a energetické vazby. Rusko dodává Turecku svůj protiraketový systém S-400, což narušuje turecké vztahy s USA.
Podle profesora Evina ale ze strany USA nebude následovat žádná reakce. Stav je totiž takový, že pokud v minulosti měly USA špatnou blízkovýchodní politiku, nyní nemají žádnou.
Astanský formát se nyní považuje za možnou platformu pro řešení dalších konfliktů v regionu. „To dává Rusku příležitost stát se důležitou velmocí a aktérem v řešení konfliktů v regionu, kde USA selhaly,“ říká Evin.
Sazak dokonce míní, že summit tří velmoci by mohl ohlašovat další průlom v dění v regionu. Je možné, že se zde formuje nová velká dohoda, která by vyřešila problémy regionu, nikoho by sice plně neuspokojila, ale dala by místním lidem něco, s čím můžou žít.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.