Korporátní tisk funguje jako ideologický výsadek proti levicovým vládám v Latinské Americe.
Korporátní média se vyhýbají při popisu vývoje kolem rezignace Evo Moralese slovu „puč“, píše pro časopis Jacobin Alan MacLeod. Situace, ve které armádní generálové v televizi vyzývají prezidenta k rezignaci, je jako vystřižená z učebnice vojenského puče. Ovšem korporátní média to tak nevidí.
Tak například ABC News v USA informovaly, že Morales „rezignoval“ v „kontextu protestů“ (CBS News) „rozlobeného obyvatelstva“ (New York Times), které rozčilily „volební podvody“ (Fox News) „plnokrevného diktátorství“ (Miami Herald). Pojem puč, pokud je zmíněn, tak jen ve spojení se slovy Moralese, kterého korporátní média od roku 2006 démonizují.
MacLeod píše dále, že New York Times se ani nesnažily skrýt to, že s vývojem v Bolívii souhlasí. CNN odmítla výsledky voleb, další média skloňovala „volební podvody“ v souvislosti s Moralesovou rezignací.
Snažit se o to delegitimizovat výsledek voleb, ve kterých nevyhrál ten správný kandidát je oblíbená taktika korporátních médií. Hodnocení voleb z pera Organizace amerických států jsou přijímána příliš nekriticky, zatímco nikdo čtenářům nedopověděl, že tato organizace pochází z dob studené války a jejím cílem bylo zastavit rozšíření levicových vlád v Latinské Americe.
V korporátních médích se nenašlo ani slovo zmínky o tom, jak volby v Bolívii vidí například washingtonský think tank CEPR, který nazval výsledky říjnových voleb jako konzistentní. Ani slovo nepadlo o dalších okolnostech voleb: o únosu a mučení představitelů vlády, napadání Moralesova domu, o zapalování vládních budov a domorodé vlajky wiphala. Toto všechno ale naznačuje jiný výklad toho, co se v Bolívii dělo.
Slova mají moc, píše MacLeod dále. To, jak událost rámcujeme, je mocný nástroj při budování legitimity či směřování k dalšímu jednání. Puče z definice nikdo nepodporuje, ale „protesty“ už ano.
Chilský prezident Sebastian Piñera doslovně vyhlásil protestujícím válku. Ovšem korporátní média dala přednost tomu popsat situaci v Chile jako „nepokoje“. Tisková agentura Reuters konkrétně informovala o událostech v tom smyslu, že Piñera svými kroky odpovídá na „vandaly“ a „rabovače“.
MacLeod dále připomíná, že bolívijský exprezident Morales představoval prvního indiánského prezidenta v zemi, které vládla bílá menšina od času dobytí Amerik. Morales i jeho Hnutí za socialismus se viděli jako součást dekolonizačního hnutí po celé Latinské Americe. Toto hnutí odmítalo neoliberalismus a znárodňovalo klíčové nerostné zdroje, zvyšovalo výdaje na zdravotnictví, vzdělání a přístup k potravinám. Nenašel si tak ale přítele ve Washingtonu, ani mezi nadnárodním byznysem či v korporátním tisku, který funguje jako ideologický výsadek proti levicovým vládám v Latinské Americe.
Vzkaz z médií o událostech v Bolívii je jasný: puč není pučem, když se nám hodí výsledek.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.