Von der Leyenová a její Komise bude muset složit nejméně sedm velkých zkoušek, aby dokázala slova přeměnit v činy a dodala EU geopolitickou relevanci.
Odborník na mezinárodní vztahy Mark Leonard komentuje „geopolitickou“ stránku nové Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové. Všímá si, že jedním z cílů nové Komise je vytvořit z EU geopolitickou sílu, se kterou se musí počítat. Podle Leonarda ale na cestě k úspěchu čeká Von der Leyenovou celkem sedm velkých úkolů.
Von der Leyenová slibuje, že zabrání scénáři, před kterým varoval Emmanuel Macron, totiž že EU v kontextu čínsko-americké rivality „geopoliticky zmizí“.
Zajisté: Evropská unie je největším trhem na světě, má druhé nejvyšší výdaje na obranu po USA, 55 tisíc diplomatů a druhý největší rozpočet rozvojové asistence. Tyto silné stránky jsou ale omezeny fragmentací evropské moci mezi jednotlivé členské státy a instituce. USA a Čína propojily geopolitiku s ekonomickými zájmy, EU trvá na oddělení obou, píše Leonard.
Na Von der Leyenovou čeká na cestě ke skutečné „geopolitické“ Komisi sedm úkolů. Prvním je zajistit všeobecnou podporu pro evropský zelený úděl. Tento bod nesmí sklouznout do další kulturní války mezi západními členskými zeměmi a těmi ve střední a východní Evropě.
Voliči v Česku, Polsku a na Slovensku mají ke klimatické změně i k potřebě s ní něco dělat ambivalentní postoje. Pokud je Von der Leyenová „nedostane na palubu“, může se opakovat stejný scénář jako u přijetí eura a uprchlické krize.
Na druhém místě musí Von der Leyenová přijmout kroky proti americkému zneužívání dolaru jako zbraně. Její Komise musí najít oblasti, kde jsou USA asymetricky závislé na EU a kde by evropské sankce mohly být efektivně využity proti trumpovské politice (příkladem je Írán a sankce USA vůči evropským firmám).
Na třetím místě, píše Leonard, je otázka evropské obrany. V EU jsou tři tábory. Francouzský chce dostáhnout plné evropské autonomie a ukončit závislost na USA. Polský dává přednost „strategickému posluhování“ a chce posílit atlantické vazby dalšími nákupy amerických zbraní. Německý tábor pěstuje „strategickou trpělivost“ – čeká na Trumpův odchod a návrat k normálu. Leonard si myslí, že řešením je zvýšit příspěvky do NATO a stát se lepším partnerem USA.
Za čtvrté, Von der Leyenová musí přehodnotit politiku evropské hospodářské soutěže, která se dnes zaměřuje pouze na státní podporu a další neférové praktiky v Evropě, ale ignoruje nekalou konkurenci ze zahraničí.
Pátým testem je ověřovací mechanismus pro zahraniční investice v EU. Evropská komise by si měla zajistit veto na určité zahraniční investice, a to na základě bezpečnostních ohledů.
Za šesté bude muset nová Komise vybudovat agenturu pro kybernetickou bezpečnost, která bude hodna svého názvu i významu. Mělo by jít o dobře vybavenou a ještě lépe financovanou agenturu, míní Leonard.
Nakonec je zde sedmý úkol. Von der Leyenová musí věnovat zásadní pozornost novému zaměření Evropské investiční banky a Evropské banky pro rekonstrukci a rozvoj. Obě banky by se měly stát protiváhou čínské iniciativy Jednoho pásma a jedné stezky. EU zatím nevzala za svůj strategický přístup k přetvoření globální finanční architektury a k politice Číny v této oblasti.
Jde o sedm úkolů, které jsou spojené s potenciálem EU stát se klíčovým globálním hráčem, který by udržel krok s jinými velmocemi. Každý z úkolů ale znamená zajistit jednotu mezi Evropany, mezi institucemi EU a vládami členských zemí.
Von der Leyenová by se těmto úkolům neměla věnovat odděleně nebo samostatně, ale v rámci jednoho velkého vyjednávání, které dá evropské politice opravdový smysl a rámec na příštích minimálně pět let. Mimo jiné to bude vyžadovat kreativní myšlení o využití evropského rozpočtu a jeho zdrojů. Prostředky by měly směřovat na inovace jako jsou zelené dluhopisy, digitální daně nebo ceny uhlovodíků. Jen tak přinese „geopolitická“ Komise faktickou změnu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.