Volby v USA: Bude Bidenova strategie z minulosti dostačující pro 21. století? A je optimismus Bidenova týmu na místě?
Optimismus je v dnešním světě vzácné zboží, začíná svůj text o zahraniční i domácí politice Joe Bidena, demokratického kandidáta na prezidenta USA, komentátor Walter Russell Mead pro Wall Street Journal (13/07/20/17). Přesně tento pocit si odnesl z rozhovoru s Bidenovým poradcem pro zahraničí politiku Anthonym Blinkenem. Je to optimismus založený na přesvědčení, že tvrdá práce a víra ve vlastní principy přinesou úspěch. A to je také základ amerického ducha, dodává Russell Mead. Pesimisté země a kultury nezmění, národ pesimistů přinese světu jen málo inovací a vynálezců.
V zahraniční politice je optimismus omezen. Národ pesimistů by nepřišel s Marshallovým plánem, ale také by nesvrhnul Muammara Kaddáfího v domněnce, že pak povstane mírová Libye. Optimismus Bidenova týmu se opírá o pilíře demokratické politiky studené války: doma regulovaná ekonomika a vláda, která se stará o zájmy hlavních voličských skupin demokratů, v zahraničí liberální multilateralismus, který je v případě absolutní nutnosti doplněn americkou vojenskou silou a ochotou ji použít jako základ pro to, aby ostatní světové mocnosti byly srozuměny s hlavními cíli USA.
Blinken a potažmo Biden tak vidí současný „nový světový nepořádek“ jako důsledek ztráty toho hlavního, americké podpory. Bidenův tým věří v to, že obnovené a znovu světově angažované Spojené státy dokážou revitalizovat WTO, že americké vedení může znovu najít koherenci a koordinaci, že společně se spojenci se USA mohou postavit Číně a Rusku. S tím souvisí i představa, že je možné vrátit se k jednacímu stolu s Íránci a dojednat znovu dohodu o jaderném programu, jež bude dokonce lepší než ta z roku 2015. Bidenův tým také věří, že USA dokážou zlepšit životní podmínky v zemích původu migrantů a zastavit tak jejich toky nebo že USA učiní z Indie strategickou protiváhu čínským ambicím.
Jedinou výjimkou v tomto optimistickém výčtu jsou vztahy s Moskvou, píše Russell Mead dále, Bidenova administrativa se nebude snažit o reset vztahů s Ruskem – od dob JFK demokraté vůči Rusku nikdy nezastávali tak jestřábí postoj.
V případě Izraele, řekl Bidenův poradce, by nový prezident byl silně proti anexi Západního břenu Jordánu a trval by na dvojstátním izraelsko-palestinském řešení – i když Izrael vidí stále jako důležitého spojence v oblasti Blízkého východu a anexe by byla „komplikací“.
Bidenův tým tak celkově věří v návrat liberální ortodoxie doby studené války – velkorysých domácích výdajů zaměřených na hlavní zájmy voličů Demokratické strany, které umožní obnovu jednoty strany. Velkých investic do vzdělání, klimatické politiky nebo zdravotní péči se nabízejí jako způsob, jak voličskou základnu uspokojit a ponechat radikální levici na okraji.
Optimismus doma, optimismus ve světě – je to přitažlivý program, zejména pro voliče unavené Trumpovou politikou. Ale bude to fungovat? Bude stará demokratická učebnice schopna přinést potřebné změny?
Biden bude potřebovat hned tři věci jako podmínky úspěchu: jednak ekonomický růst v důsledku vlny nového byznysu, finančních regulací a podpory demokratických zájmových skupin spolu se zvýšením daní. Dále musí levice výměnou za domácí štědrost přijmout intervenciostickou a proizraelskou politiku. A nakonec americkou angažovanost ve prospěch liberální internacionalistické politiky, která dokáže stabilizovat světový systém. Ale teprve rok 2021, zda byl tento optimismus založen na realitě.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.