Vysoká míra chudoby, nízké platy, vysoká nezaměstnanost, největší sociální nerovnost v rámci Španělska – i to jsou parametry populární turistické destinace.
Koronakrize tvrdě zasáhla Kanárské ostrovy, které jsou závislé na cestovním ruchu. Nezaměstnanost u mladých lidí dosáhla 57 %, což je v rámci Španělska nejvyšší úroveň. Ale i předtím bylo mnoho pracovních míst nejistých, informuje Tagesschau.
V loňském roce dorazilo na Kanárské ostrovy přibližně o 8 milionů rekreantů méně než v roce 2019, což je pokles o 71 %. Turismus přímo či nepřímo představuje přibližně tři čtvrtiny ekonomického výkonu.
Turistický byznys se vyvinul na tomto souostroví v monokulturu, říká Antonio Santana. Je sociálním pracovníkem na Gran Canarii a pomáhá mladým lidem najít si práci. 53letý muž sám z ostrova pochází a dobře si pamatuje, jak se celý jih skládal pouze z dun. Od 70. let tam byla budována turistická města. Další průmyslová odvětví, například zemědělství, byla opomíjena, říká Antonio.
„Mnoho mladých lidí na Gran Canarii, Tenerife, Fuerteventuře a Lanzarote opustilo školu v letech boomu, ve věku 17 nebo 18 let, protože na stavbách mohli vydělat 2 000 nebo 3 000 eur,“ říká sociální pracovník. „To pro ně znamenalo víc než vzdělání.“ A tak to pokračovalo v posledních několika letech: děti těch, kteří takto profitovali z první masové turistiky by také velmi dobře vydělaly na prázdninovém podnikání. A jsou to právě ony, kdo teď stojí na ulici.
Ředitelka úřadu práce Dunnia Rodríguezová má na stole hromadící se složky mladých uchazečů o práci z odvětví cestovního ruchu. Aktuální čísla označuje za dramatická. Více než každý druhý do 25 let je v současné době na souostroví registrován jako uchazeč o práci.
„Hlavním problémem je nedostatek vzdělání,“ říká ředitelka. „Asi 92 % mladých nezaměstnaných právě dokončilo školu a poté neprošlo žádným dalším vzděláváním. Prostě nemají zkušenost, která je v mnoha profesích vyžadována.“
Úřad práce nabízí špatně vyškoleným mladým lidem kurzy a rekvalifikace, aby se uplatnili v jiných průmyslových odvětvích. Například na Kanárských ostrovech to mohou být profese týkající se obnovitelných energií a digitalizace.
Co platí pro všechny zaměstnance ve věkové skupině do 30 let? Když už si najdou práci, musí se často spokojit s poměrně špatnými pracovními smlouvami. K tomu docházelo ale i před pandemií, říká Miren Vásquezová, profesorka v oboru sociální práce na univerzitě v Las Palmas. Od ekonomické krize před dobrými 10 lety se z Kanárských ostrovů stal ráj nejistých pracovních podmínek.
Vásquezová se tomuto tématu věnuje dlouhodobě. Vysvětluje svá zjištění na kanálu Onda Cero takto: „Zkoumali jsme roky 2009 až 2017. A dospěli jsme k závěru, že Kanárské ostrovy mají nejvíce sociální nerovnosti ve Španělsku. Máme také jednu z nejvyšších měr chudoby lidí. Platy jsou poměrně nízké, nezaměstnanost je velmi vysoká. Kromě regionu Murcia máme také největší problémy s otázkou bydlení.“
Bude chvíli trvat, než se ekonomika na souostroví postaví na nohy. Sociální pracovník Antonio Santana se obává, že i po skončení pandemie a restartu cestovního ruchu bude situace mladých pracovníků stále obtížná. „Kanárské ostrovy jsou malá oblast s omezenými možnostmi. Ve srovnání s naší velikostí zde žije extrémně velké množství lidí,“ říká Santana. Populace v posledních letech neustále roste. Pochybuji, že ostrovy budou schopny zajistit dostatek pracovních míst pro každého. Protože jediným velkým průmyslovým odvětvím, které máme, je cestovní ruch.“
Psali jsme: