Jazzové okénko Jana Schneidera: Peter Gunn, Roy Brooks a Pink Panther

Nedělní průvodce jazzovou hudbou od Jana Schneidera pokračuje dnešním dalším dílem.

Proslulé téma Henry Manciniho „Peter Gunn“ jsem slyšel v mnoha verzích, méně či více utrápených a vez šťávy. Začnu dnes nejsvižnějším podáním, co jsem dohledal, jak ho hraje bigband Dave Pella.

Dovolím si nabídnout neobyčejnou bubenickou vsuvku, zvláštní tím, že jde vlastně o vsuvku činelovou. Roy Brooks dostal na konci koncertu kvintetu Charlie Minguse prostor, který využil zpočátku velmi netradičně, byť se jeho sólo později „zvrhlo“ ve hřmotné bubnování. Nicméně ten začátek stojí za to, ušlechtilé zvuky jeho velmi pěkně vybraných činelů jsou mimořádnou jemností.


A ještě jednou velmistr filmové hudby Henry Mancini. Ústřední téma „Růžového pantera“ bylo hráno mnohokrát, ale toto provedení, za účasti samotného skladatele, je snad úplně nejlepší. Úžasně frázující bigband Terryho Gibbse (původním jménem Julius Gubenko, již dožil 96 let!) dává naplno vyniknout té skryté dynamice skladby, jejíž swing působí naprosto neodolatelně. Je to též tím, že za bubny sedí jeden z nejlepších velkokapelových bubeníků Mel Lewis, jehož part na triangl vypadá sice jednoduše, ale právě v tomto detailu se skrývá tajemství této kompozice. Berte to jako další pokus o dálkový přenos energie!

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.