Poslední dny se Řím opět ocitl na pokraji nouzového stavu v oblasti odpadků.
Zatímco se na webu římské společnosti s názvem „Městská agentura pro životní prostředí“ (Azienda Municipale Ambiente – AMA Roma) dočteme, že je „připravena na výzvy budoucnosti“, stačí se podívat na tyto záběry, aby bylo jasné, že v Římě není zvládána ani přítomnost. A není to poprvé, co obyvatelé Říma něco takového zažívají…
Pytle přetékají z kontejnerů, denně zůstává na zemi až 1 500 tun (třetina denně vyprodukovaného množství) a hromady jich čekají až týden, než se začnou sbírat.
Obyvatelé si stěžují na nepříjemný zápach, ale především na krysy a hmyz a s horkým počasím těchto dnů se situace zřejmě nezlepší. Problém s odpadky v italském hlavním městě opět rozproudil debatu jako každé léto, a přestože se jedná o strukturální problém, zdá se, že účinné řešení nepřichází.
Problémy jsou dlouhodobé
Mimořádné události v Římě se z různých důvodů opakují. Provozovny, zejména třídírny a zpracovatelská centra netříděného odpadu, sotva stačí potřebám města. Jakmile dojde ke zpomalení strojů nebo zádrhelu (např. údržba, porucha) v zařízeních, dojde k zahlcení a odpad zůstane na ulici.
Problémy jsou známy již delší dobu. Již v prosinci 2017 dlouhá zpráva senátní komise situaci výstižně shrnula: „Systém zařízení vykazuje křehkost, rigiditu a nejistotu, které způsobují častá přerušení služeb a hrozí krizemi v cyklu zpracování a likvidace.“
Řím se již osm let snaží vytvořit udržitelnou alternativu k likvidaci odpadu na skládkách. V roce 2013 byla uzavřena maxiskládka Malagrotta (největší v Evropě), od té doby končí odpad na území provincie a regionu. Zbytky po zpracování pak putují po celé Itálii. Poslední dohoda o překlenovacím období od 1. července do 31. prosince počítá s odvozem 36 tisíc tun do jiných regionů.
Skládka Malagrotta jako ekologická bomba
Po svém uzavření nebyla skládka o rozloze přibližně 240 hektarů řádně zabezpečena, takže při každém dešti voda roznáší škodlivé látky. Jedinou ochranou jsou vodotěsné betonové stěny postavené v roce 1987, které ovšem začaly propouštět vodu. V minulosti se hovořilo o odčerpání více než sedmi milionů metrů krychlových vody. To by byla práce na pět let a vyžadovala by asi padesát vrtů. Také se mluvilo o zakrytí skládky, aby se do ní nedostávala další voda.
Jak se dočteme na str. 25 v rozsáhlém dokumentu, „v roce 2000 Evropská unie stanovila, že Malagrotta musí být uzavřena do 31. prosince 2007. Co udělalo město Řím? Pokyn EU ignorovalo a v letech 2007 až 2013 pokračovalo ve využívání skládky.“
4700 tun odpadu denně
Řím vyprodukuje přibližně 4600 až 4700 tun odpadu denně (1,7 milionu tun ročně). Podle údajů společnosti AMA je 44,2 % (přibližně 2 000 tun) tříděného. Zbývajících 2 700 tun netříděného odpadu musí být zlikvidováno ve speciálních zařízeních. Jedná se o takzvanou mechanicko-biologickou úpravu (TMB – trattamento meccanico-biologico) při které dochází za studena k rozdělení zbytkového odpadu na dvě části, mokrou a suchou frakci.
První z nich je podrobena biologickému procesu založenému na tzv. anaerobní digesci, tj. rozkladu organických látek mikroorganismy za anaerobních podmínek. Pro výrobu kompostu se místo toho používá aerobní úprava. V praxi se suší a následně používá jako biopalivo nebo v odvětvích, jako je stavebnictví, ale také k zakrývání skládek. Druhá část se rozdrtí a zabalí (tzv. ekologické kuličky), které se posílají buď na skládky, nebo do spaloven ke spálení.
Řešení zůstala pouze na papíře
„Po uzavření skládky Malagrotta nebyla nikdy vybudována žádná životaschopná alternativa, a to ani v posledním, nedostatečném regionálním plánu pro nakládání s odpady,“ sdělila starostka Říma Virginia Raggiová. K tomu je třeba připočíst uzavření několika skládek a závodů v Laziu, z nichž jeden byl v centru vyšetřování, které vedlo k zatčení vedoucího ředitelství pro odpady regionu Lazio, a to pro údajnou korupci.
„Řešení existují. Některé z nich jsou uvedeny v novém podnikatelském plánu společnosti AMA, který počítá i s výstavbou nových středisek mechanicko-biologické úpravy. Jde o zařízení, která dosud nebyla vybudována, a to i z důvodu velkého zpoždění při schvalování plánu odpadového hospodářství regionu Lazio,“ dodala starostka.
Strana Fratelli d’Italia (Bratři Itálie) však poukázala na to, že „podnikatelský plán společnosti AMA zůstal jen na papíře a zařízení, která zůstala v provozu, jsou nedostatečná a pracují se sníženou kapacitou“.
V roce 2016 dočasný předseda představenstva společnosti AMA Daniele Fortini na slyšení před komisí prohlásil: „Integrovaný cyklus komunálního odpadu v Římě neexistuje.“
Evropská hlavní města zajišťují v rámci metropolí celý integrovaný cyklus odpadů (tj. příjem, zpracování a likvidaci) na 98 %. Naproti tomu město Řím dosahuje pouze 36 %. Zbývajících 64 % závisí na 62 závodech, 10 regionech a 3 zahraničních zemích.
Psali jsme:
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.