Čínsko-pákistánský hospodářský koridor čelí bezpečnostním, politickým i finančním problémům, zatímco Peking jedná s Tálibánem o zapojení do své infrastrukturní iniciativy.
Čína čelí v Pákistánu rostoucím problémům s realizací zdejšího koridoru Jednoho pásma, jedné stezky, upozorňuje pro Asia Times FM Shakil. Tyto problémy mají dopady na čínské plány v Afghánistánu. Při výbuchu v severním Pákistánu zabili 14. července neznámí ozbrojenci devět čínských státních příslušníků. Jednalo se o poslední ze sílících útoků proti čínskému projektu Jedno pásmo, jedna stezka v této zemi. Autobus vezl asi 30 čínských inženýrů, kteří s podíleli na stavbě hydroelektrického projektu, který je součástí Čínského a pákistánského hospodářského koridoru (CPEC) v hodnotě 60 miliard amerických dolarů.
Rostou tak obavy o bezpečnost a zablokovaný pokrok v případě koridoru CPEC, zatímco Čína se nyní s Tálibánem snaží jednat o zahrnutí Afghánistánu do svého infrastrukturního projektu.
Mluvčí Tálibánu Suhail Šahím nedávno o Číně hovořil jako o „příteli“ Afghánistánu a vyjádřil naději, že Čína bude do rekonstrukčních prací investovat „co nejdříve“. Čína svoji nabídku podmiňuje tím, že se Tálibánu podaří zkrotit islámské militantní skupiny, které naopak Čínu vidí jako nepřítele, a to včetně etnických ujgurských skupin, které se snaží vyvolat nestabilitu v čínské oblasti Sin-ťiang.
To, co Čína nabízí, je rozšíření koridoru CPEC na vnitrozemský Afghánistán prostřednictvím obchodních cest a dodávek energie. Tyto snahy ale přehlížejí fakt, že koridor CPEC je stále „mrtvější“ a obě strany ve vztahu k němu značně ochladly, upozorňuje autor. Částečným důvodem jsou obavy Pákistánu z nesplacení dluhů, které jsou s projektem spojeny. Peking má zase rostoucí obavy v oblasti bezpečnosti vzhledem k útokům militantů na čínské inženýry v neklidném Balúčistánu.
Obě strany nedávno navrhly opatření na oživení zablokovaných plánů. Pákistán oznámil zřízení řídícího výboru, který má odstranit hrozby a překážky pro realizaci projektu v zemi. Tento krok ale posílí byrokracii kolem celého projektu. Vedle toho pákistánská vláda nabídla olivovou ratolest povstalcům v Balúčistánu, kde dochází k útokům na čínské inženýry ale i na pákistánskou vládu. Někteří vidí tento vývoj v souvislosti s odchodem vojsk USA ze sousedního Afghánistánu.
Peking zase navrhnul, aby se do řízení projektu CPEC angažovali představitelé současné vlády, tj. politici. Doposud byl projekt z pákistánské strany řízen bývalými vojáky. Není ale jasné, zda podobná politizace práce na koridoru bude nakonec prospěšná.
Skutečné čínské investice do 17 dokončených projektů od roku 2021 činí pouhých 13 miliard dolarů, informoval úřad pro řízení CPEC pákistánský kabinet. Dalších 21 projektů v odhadované hodnotě 12 miliard dolarů se zatím realizovalo a další projekty v hodnotě 28 miliard dolarů se teprve plánují.
CPEC byla zahájena v roce 2015 s počátečním investičním cílem ve výši zhruba 46 miliard dolarů, který se postupně zvyšoval až na 60 miliard dolarů. Není jasné, proč z matematických výpočtů nyní vychází jen 53 miliard dolarů dokončených, probíhajících a navrhovaných projektů CPEC.
Kritici vidí jako důvod apatii vlády a také rozpočtové problémy pákistánské vlády, která letos seškrtala 5 % z programu pro rozvoj veřejného sektoru. Nicméně nyní je jasné, že západní část koridoru nebyla dokončena, i když to bylo v plánu a nebude nejspíš dokončena ani letos. Ke zpoždění došlo i v případě železničního projektu ML-1, který se měl dokončit v letech 2021-22.
Další analytici pak upozorňují na to, že by Čína mohla mít brzy konkurenci v podobě projektů ze skupiny G7 v rámci jejich iniciativy Build Back a Better World (B3W), i když se může jednat jen o rétoriku Islámábádu, který zvažuje své geo-ekonomické možnosti. Nový pákistánský federální rozpočet vyčlenil jen 510 milionů dolarů na projekty spojené s CPEC. Tento rozpočet představuje jak příspěvek Pákistánu, tak čínské půjčky. Nebude zdaleka stačit na dokončení projektů CPEC nemluvě o plánech na propojení do Afghánistánu.
Mizivá alokace rozpočtových prostředků podle pozorovatelů podtrhuje rostoucí lhostejnost a frustraci pákistánské vlády ve vztahu k CPEC. Došlo k ní v momentě, když Peking odmítl přehodnotit splatnost pákistánských dluhů za energetické projekty souvisejících s CPEC. Pákistán usiloval o odpuštění těchto dluhů opakovaně ale bezvýsledně.
Před útokem na autobus se Peking snažit zmírnit dluhový konflikt i celkový nedostatek pokroku. Čínský velvyslanec v Pákistánu uvedl, že Komunistická strana Číny si cení výměny názorů a spolupráce s pákistánskými politickými stranami, která umožní kvalitní rozvoj CPEC.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.