Tálibán slibuje konec výroby a obchodu s drogami, jenže ekonomický kolaps by mohl sliby změnit. Afghánský pervitin dnes úspěšně konkuruje opiátům.
Afghánistán představuje největšího producenta opia, které je základem pro výrobu heroinu. Nicméně vedle této drogy se v zemi produkuje také metanfetamin, známý v Česku jako pervitin. Televize Al Džazíra upozornila na to, že Tálibán sice přislíbil, že se bude snažit o ukončení obchodu s drogami, nicméně ekonomický kolaps země by mohl vést k opaku.
V některých částech země už výroba pervitinu převažuje nad opiem. Bezpečnostní orgány v Evropě nyní vyjadřují obavy z dalšího vývoje vzhledem k odchodu amerických a spojeneckých jednotek z Afghánistánu.
Podle britského odborníka Philipa Berryho by v případě, že bude produkce pervitinu dále růst, mohlo dojít k tomu, že by se právě Evropa stala prominentní destinací pro jeho pašování a prodej. Výroba pervitinu v Afghánistánu je sice otázkou posledních několika let, ale objem jeho produkce roste. Informace o výrobě této látky se objevily poprvé v roce 2013. Pervitin ovšem vyžaduje určitou úroveň chemických dovedností, což jeho výrobu omezovalo. Ve velkém se v Afghánistánu začal vyrábět, když místní zjistili, že mohou extrahovat metanfetamin z místní rostliny – chvojníku. Rostlina se dříve využívala k léčbě ledvin nebo jako palivo k topení. Nyní je sklízena a extrahuje se z ní látka efedrin, potřebná k výrobě pervitinu.
Podle výzkumníků z Evropského monitorovacího centra drog a drogové závislosti (EMCDD) se Afghánistán za krátkou dobu stal producentem velkého množství levného efedrinu a pervitinu. Z drogy se tak stal konkurent tradičního opia, kterého dnes Afghánistán vyrábí 80 % světové produkce. Evropa je přitom největší odbytiště této drogy, která se sem pašuje přes balkánské státy a Turecko.
OSN odhaduje, že celková ekonomická aktivita spojená s opiáty a jejich exportem činí v Afghánistánu částku mezi 1,1 až 2 miliardami dolarů, což se rovná 11 % HDP země.
Všichni experti, které televize oslovila, se shodují na tom, že je dnes nemožné odhadnout, zda budou opiáty a pervitin do Evropy směřovat také pod vládou Tálibánu. Mluvčí hnutí slíbil výrobu i obchod s drogami zakázat. Podle komentáře Philipa Berryho to ale není překvapujícív momentě, kdy se hnutí snaží stylizovat do role legitimní vlády. Ve snaze o získání mezinárodního uznání se o kontrolu drog mohou pokusit. Nicméně posledních dvacet let v Afghánistánu ukázalo na to, že zákazy nefungují, když nástroje k jejich prosazení nejsou na místě.
Důležitým faktorem bude ale stav afghánské ekonomiky. Ekonomický kolaps by obchod s drogami a jejich výrobu mohl stimulovat. Bude tak záviset jednak na tom, jakým způsobem bude hnutí Tálibán řídit zemi a také na tom, jaké postoje zaujmou západní dárci. Zavedení sankcí by mohlo podpořit ekonomickou krizi vedoucí k vysokému počtu uprchlíků a zvýšení produkce drog; obojí by se promítlo také na Evropu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.