Dle závěrů ze summitu, zůstává oživení mezi jednotlivými zeměmi i v rámci nich značně rozdílné a je vystaveno rizikům, zejména možnému šíření nových variant COVID-19 a nerovnoměrnému tempu očkování.
O víkendu 30. a 31. října se v Římě setkali lídři zemí G20. V jejich závěrečném prohlášení je zdůrazněna „klíčová úloha multilateralismu při hledání společných a účinných řešení“. Dále má být „posílena společná reakce na pandemii“ a „připrava podmínek pro celosvětovou obnovu, zejména s ohledem na potřeby nejzranitelnějších osob“.
Globální ekonomika
Pokud jde o globální ekonomiku, tak se v dokumentu uvádí: „V průběhu roku 2021 se celosvětová hospodářská aktivita zotavuje solidním tempem díky zavádění očkovacích látek a pokračující politické podpoře. Oživení však zůstává značně rozdílné mezi jednotlivými zeměmi i v rámci nich a je vystaveno rizikům, zejména možnému šíření nových variant COVID-19 a nerovnoměrnému tempu očkování. Jsme i nadále odhodláni využívat všechny dostupné nástroje tak dlouho, jak to bude nutné k řešení nepříznivých důsledků pandemie, zejména pro ty, kteří jsou nejvíce postiženi, jako jsou ženy, mládež a neformální a nízkokvalifikovaní pracovníci, a pro nerovnosti. Budeme pokračovat v udržování oživení a vyhneme se jakémukoli předčasnému zrušení podpůrných opatření, přičemž zachováme finanční stabilitu a dlouhodobou fiskální udržitelnost a budeme se chránit před riziky zhoršení a negativními vedlejšími účinky. Centrální banky pozorně sledují současnou cenovou dynamiku. Budou jednat podle potřeby, aby dostály svým mandátům, včetně cenové stability, a zároveň budou přehlížet inflační tlaky tam, kde jsou přechodné, a budou i nadále odhodlány jasně sdělovat své politické postoje. Nadále bedlivě sledujeme globální problémy, které mají dopad na naše ekonomiky, jako je například narušení dodavatelských řetězců. Budeme spolupracovat na sledování a řešení těchto problémů při oživení našich ekonomik a na podpoře stability světové ekonomiky.“
Cíl: Dosáhnout 70% proočkovanosti populace ve všech zemích do poloviny roku 2022
Lídři zemí G20 mají za to, „že rozsáhlá imunizace proti COVID-19 je celosvětovým veřejným statkem“, a budou vyvíjet „úsilí o zajištění včasného, spravedlivého a všeobecného přístupu k bezpečným, cenově dostupným, kvalitním a účinným vakcínám“. Dále by chtěli dosáhnout „proočkovanosti alespoň 40 % populace ve všech zemích do konce roku 2021 a 70 % do poloviny roku 2022, jak doporučuje globální strategie očkování Světové zdravotnické organizace (WHO)“.
Podpora zranitelných zemí a udržitelný rozvoj měst
Zástupci zemí G20 uvítali podporu zranitelných zemí díky „novému všeobecnému přidělení zvláštních práv čerpání(SDR – Special Drawing Rights), které Mezinárodní měnový fond zavedl 23. srpna 2021 a díky němuž jsou celosvětově k dispozici dodatečné rezervy v hodnotě 650 miliard dolarů“. V prohlášení se dále představitelé zaměřili na města a oběhovou ekonomiku a zavázali se ke „zvýšení účinnosti využívání zdrojů“. Lídři G20 uznali „význam měst jako faktorů udržitelného rozvoje a potřebu zlepšit udržitelnost, zdraví, odolnost a blahobyt v městském prostředí, jak zdůrazňuje Nová městská agenda Habitat III (Habitat III New Urban Agenda)“.
„Podpoříme zprostředkující města při zavádění integrovaného a inkluzivního městského plánování; urychlíme jejich přechod na čistou a udržitelnou energii a udržitelnou mobilitu pro všechny; zlepšíme nakládání s odpady; podpoříme posílení postavení a důstojnou práci pro ženy, mládež, migranty a uprchlíky; pomůžeme osobám se zdravotním postižením a starším lidem; zvýšíme udržitelnost potravinových systémů a umožníme spravedlivější přístup k digitálním inovacím. Partnerství, jako je Koalice pro infrastrukturu odolnou vůči katastrofám (CDRI – Coalition for Disaster Resilience Infrastructure), by mohla sloužit jako nástroj k urychlení této agendy,“ dočteme se dále v prohlášení.
Problematika migrace
Summit G20 se nemohl samozřejmě vyhnout tématu migrace a nuceného vysídlování, což je v dokumentu zmíněno následovně: „Dopad pandemie nás postavil před nové výzvy týkající se migrace v našich globalizovaných ekonomikách. Zavazujeme se, že podnikneme kroky na podporu plného zapojení migrantů, včetně migrujících pracovníků, a uprchlíků do našeho úsilí o reakci na pandemii a obnovu v duchu mezinárodní spolupráce a v souladu s vnitrostátními politikami, právními předpisy a okolnostmi, přičemž zajistíme plné dodržování jejich lidských práv a základních svobod bez ohledu na jejich migrační status. Uznáváme rovněž význam prevence nelegálních migračních toků a převaděčství migrantů jako součásti komplexního přístupu k bezpečné, spořádané a pravidelné migraci, přičemž je třeba reagovat na humanitární potřeby a základní příčiny vysídlení. Bereme na vědomí výroční zprávu o trendech a politikách v oblasti mezinárodní migrace a nuceného vysídlování pro skupinu G20 na rok 2021, kterou vypracovala OECD ve spolupráci s Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) a Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). V dialogu o migraci a nuceném vysídlování budeme pokračovat i během budoucích předsednictví.“
Pro světové vlády neexistuje žádný závazek a nulové emise CO2 do roku 2050 byly odloženy na neurčito
Summit se dále zabýval mezinárodní finanční architekturou, potravinovou bezpečností, výživou, zemědělstvím a potravinovými systémy, životním prostředím, politikami přechodu a udržitelných financí, rovností žen a mužů a posílením postavení žen, zaměstnaností a sociální ochranou, obchodem a investicemi, vzděláváním, dopravou a cestováním, digitální ekonomikou, vysokoškolským vzděláváním a výzkumem. Pokud jde ovšem o řešení problémů spojených se změnou klimatu, přišla ze strany médií kritika: „Konečný výsledek zasedání G20, navzdory obratné komunikační strategii vlády, potvrdil dramatický nedostatek politické vůle světových lídrů zastavit globální oteplování a snížit emise CO2 na nulu do roku 2050,“ uvedl italský web Huffingtonpost.it.
„Závěrečný dokument G20 uznává vědeckou platnost zastavení globálního oteplování do 1,5 °C, ale je zde jeden podstatný detail: není stanoveno žádné datum, do kdy má být tohoto cíle dosaženo. Konec zasedání G20 provází znepokojivá nejistota ohledně budoucnosti planety ze strany nejvýznamnějších světových producentů emisí CO2, které mění klima. V závěrečném dokumentu se na jedné straně uznává obecný a nedefinovaný závazek zastavit oteplování o 1,5 stupně Celsia, na druhé straně se vládám umožňuje, aby tohoto cíle dosáhly podle svých možností a kdykoli to bude možné. Co to všechno znamená, je jasné i nezasvěceným: pro světové vlády neexistuje žádný závazek a nulové emise CO2 do roku 2050 byly odloženy na neurčito. Tato nezodpovědnost vůči budoucím generacím je v rozporu s výzvou, kterou loni v srpnu vyhlásili vědci Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC), na níž se podílelo 234 vědců a která nám v podstatě říká, že máme jen několik let na to, abychom zasáhli, jinak dojde ke katastrofě.“
Psali jsme: