Země se od Západu asymetricky odpojuje. Redukuje vlastní závislost a posiluje závislost Západu na Číně.
Komentář časopisu The Economist se věnoval tématu asymetrického odpojování Číny od Západu v souvislosti s plánovaným odchodem čínské firmy Didi Global z americké burzy. Podle článku ji záhy budou následovat další čínské firmy, smyslem těchto kroků je oslabit čínskou závislost na Západu a zároveň posílit západní závislost na Číně, o čemž svědčí skutečnost, že řada západních firem vstupuje s oficiálním požehnáním na čínské burzy. Čína nevyhledává finanční izolaci, ale snaží se o omezení závislosti.
The Economist konstatuje, že chování čínských firem na amerických burzách se v posledních dvou letech změnilo. Nejcennější čínská firma Alibaba se například vedle burzy v New Yorku zaregistrovala také v Hongkongu – podle novin fakticky zvolila alternativní „plán B“.
Jedním z důvodů změny chování jsou americké zákony cílené na čínské společnosti, které nyní vyžadují, aby zahraniční společnosti odhalily detaily svých auditů. Pokud tak neučiní, musí ukončit svou činnost na amerických burzách. Nepleťme si to ale s porážkou Číny, nejde o přerušení vazeb s globálními financemi, míní článek dále.
Čína místo toho otevírá svoje vlastní trhy na pevnině a láká západní banky, pojišťovny a správce fondů do Číny. Usiluje tak o globalizaci podle vlastních podmínek a pravidel hry. A mnohé firmy z Wall Street dostávají v Číně licence a svoji činnost zde rozšiřují.
Čína se snaží získat to nejlepší z obou světů – přístup ke globálním fondům a know-how i vlastní přímou kontrolu. Rizikem tohoto přístupu je skutečnost, že pro západní firmy je Čína stále nepoznaným územím, což může vést k tomu, že zde ve strachu například z měnové kontroly, neférového jednání nebo kvůli rizikům znárodnění nebudou investovat tolik kapitálu, píše britský časopis dále. Ovšem velikost čínského trhu a hloubka jeho korporátní scény láká a brání západním firmám „říct zásadní ne“.
Asymetrické odpojování vyvolává dvě otázky. Tou první je, zda je přístup USA efektivní. The Economist si všímá, že čím víc USA Čínu a její firmy trestají, tím víc země hledá vlastní potenciál, který podkopává americké prvenství a vytváří alternativy i pro země ve třetím světě. Výsledkem by mohlo být, že USA budou mít méně globálního vlivu, nikoliv více.
Další otázkou je, kde ještě Čína bude asymetrické odpojování aplikovat? Trend je už viditelný v případě obchodu s komoditami a v oblasti technologií (výroba vlastních polovodičů). Největší čínskou závislostí je ale americký dolar.
Pokud čínský prezident Si Ťin-pching nesnese, aby v New Yorku byla kótována nějaká dopravní firma, můžeme se vsadit, že ještě méně stojí o to, aby Čína byla podřízena účtování v dolarech. A určitě dělá vše, co je v jeho silách, aby vyvinul alternativu, končí The Economist.
Dočetli jsme se v The Economist z 11. prosince 2021 na straně 15 a 16.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.