Ruský export činí zhruba 8 % světového obchodu s ropou. Jak by mohl ruský výpadek poškodit USA?
Ceny ropy vzrostly kvůli obavám z narušení globálních dodávek, jejich výše ovlivňuje i USA, největšího světového spotřebitele ropy. V roce 2021 dovážely USA z Ruska 209 tisíc barelů surové ropy denně (bpd) a 500 tisíc bpd jiných ropných produktů, což jsou 3 % surové ropy a 1 % ostatních produktů celého dovozu. V témže roce, pro srovnání, dovezly USA 61 % surové ropy z Kanady, 10 % z Mexika a 6 % ze Saudské Arábie.
Dovoz ropy z Ruska se zvýšil v roce 2019 v souvislosti se sankcemi na venezuelský ropný průmysl a hurikánem Ida.
Ceny ropy se ve středu vyšplhaly na 110 USD za barel, tato cena už je výzvou pro vlády čelící inflaci.
Podle profesora A. Pankratze z University of British Columbia jsou dva možné scénáře. Podle jednoho se nestane téměř nic, podle druhého budou použity strategické rezervy. Problém je však třeba sledovat v širších souvislostech. Pokud by USA přestaly odebírat ruskou ropu, obdobně budou reagovat i jiné státy, zvýší se napětí na světových trzích, cena ropy dál poroste a následně se promítne do inflace v USA.
I když sankce proti Rusku nejsou namířeny na prodej energií (týkají se bank a finančních institucí), obchod s ruskými energiemi ovlivní nepřímo. Postihů za nepovolené obchodování se budou obávat všichni, takže se raději nejistým obchodům vyhnou.
Lednová inflace v USA je nejvyšší od roku 1982, činí 7,5 % a do výdajů průměrné domácnosti se promítá částkou 276 USD měsíčně – válka na Ukrajině může situaci ještě zhoršit. Rostoucí ceny se již projevily v ratingu podpory prezidenta Joe Bidena, v lednu jej podporovalo jen 33 % obyvatel. Další růst inflace před listopadovými „midterm“ volbami by tedy mohl mít podle Pankratze „obrovské politické důsledky“.