Zatímco Čína se snažila zdůraznit potenciál všeobecné spolupráce, vedoucí představitelé EU dali jasně najevo, že jejich „nejvyšší prioritou“ je ukončení války na Ukrajině.

23. summit EU-Čína se uskutečnil 1. dubna 2022 prostřednictvím videokonference. Předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se v doprovodu vysokého představitele Josepa Borrella, který zastupuje EU, se dopoledne setkali s čínským premiérem Li Kche-čchiangem a odpoledne s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Hlavním tématem summitu byla válka na Ukrajině, zapojení mezinárodního společenství do podpory Ukrajiny, dramatická humanitární krize způsobená ruskou agresí, její destabilizační povaha pro mezinárodní řád a její neodmyslitelný globální dopad.

Summit se odehrál jen několik dní poté, co Čína přijala ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova na mnohostranné diskusi o Afghánistánu. Na setkání s Lavrovem čínský ministr zahraničí prohlásil, že „čínsko-ruské vztahy obstály ve zkoušce měnící se mezinárodní situace“ a „obě strany jsou odhodlanější rozvíjet dvoustranné vztahy a sebevědoměji postupují ve spolupráci v různých oblastech“.

Tyto názory jsou v EU chápány jako podpora Pekingu ruskému válečnému úsilí na Ukrajině. Německá vláda označuje ruskou invazi na Ukrajinu za zlomový bod v dějinách a Německo stejně jako zbytek Evropy signalizuje zvýšené investice do svých armád. Peking se zdržel jakékoli kritiky ruských akcí a místo toho opakovaně obviňovalNATO, že „tlačí (Rusko) ke zdi“.

Von der Leyenová: Čína by neměla sankce narušovat

Jak uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na tiskové konferenci, „měli jsme dnes s prezidentem Si a premiérem Li velmi otevřenou a upřímnou výměnu názorů“. Upozornila, že se „nejedná pouze o rozhodující okamžik pro náš kontinent, ale také o rozhodující okamžik pro naše vztahy se zbytkem světa“.

„Je třeba respektovat mezinárodní právo i svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. A proto má Čína jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN zcela zvláštní odpovědnost,“ řekla dále. Připomněla také, že byly přijaty masivní sankce. Zde poukázala na to, že by Čína měla „naše sankce když ne podpořit, tak alespoň nenarušovat“.

Von der Leyenová pak v proslovu zmínila obchodní záležitosti: „Hnací silou odchodu mezinárodních společností z Ruska jsou také reputační rizika. Podnikatelský sektor velmi pozorně sleduje dění a vyhodnocuje, jak se země staví k situaci. Je to otázka důvěry, spolehlivosti a samozřejmě i rozhodování o dlouhodobých investicích. Dovolte mi připomenout, že každý den Čína a Evropská unie obchodují se zbožím a službami v hodnotě téměř 2 miliard eur. Pro srovnání, obchod mezi Čínou a Ruskem činí denně jen asi 330 milionů eur. Prodloužení války a narušení světové ekonomiky, které přináší, tedy není v zájmu nikoho, rozhodně ne v zájmu Číny.“

Obnovení míru a stability na Ukrajině je společnou odpovědností

„EU a Čína musí jako hlavní světové mocnosti spolupracovat na co nejrychlejším zastavení ruské války na Ukrajině. Máme společnou odpovědnost za zachování míru a stability a bezpečného a udržitelného světa. Je třeba dodržovat klíčové mezinárodní normy a zásady. Spoléháme na podporu Číny, abychom dosáhli trvalého příměří, zastavili neospravedlnitelnou válku a vyřešili dramatickou humanitární krizi, kterou vyvolala,“ prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel.

EU připomněla, že mezinárodní sankce proti Rusku byly uvaleny pouze s cílem zastavit ruskou agresi, a to navzdory významnému hospodářskému dopadu na EU a její partnery v celosvětovém měřítku. Jakékoli obcházení účinků sankcí nebo jakákoli pomoc poskytovaná Rusku by prodloužily krveprolití a vedly k ještě větším ztrátám na životech civilistů a k narušení ekonomiky. EU bude ve spolupráci se svými partnery usilovat o to, aby Rusko a osoby odpovědné za ruskou válku proti Ukrajině a za jakékoli porušování mezinárodního a mezinárodního humanitárního práva byly pohnány k odpovědnosti. Jakékoli pokusy o obcházení sankcí nebo o pomoc Rusku jinými prostředky musí být zastaveny.

Vztahy mezi EU a Čínou

EU konstatovala, že je zklamána neoprávněnými sankcemi ze strany Číny, včetně sankcí proti poslancům Evropského parlamentu, a donucovacími opatřeními proti jednotnému trhu EU a členským státům. Vyzvala Čínu, aby s takovými kroky přestala v zájmu produktivnějšího zapojení, které by bylo přínosné pro obě strany.

EU poukázala na potřebu řešit dlouhodobé obavy týkající se přístupu na čínský trh a investičního prostředí s cílem zajistit vyvážené obchodní a hospodářské vztahy. Vedoucí představitelé pověřili obchodní a hospodářský dialog na vysoké úrovni, aby do léta nalezl konkrétní způsoby, jak v těchto otázkách dosáhnout pokroku. Dohodli se, že v blízké budoucnosti rozšíří Dohodu mezi EU a Čínou o ochraně zeměpisných označení (EU-China Agreement on the Protection of Geographical Indications).

Vedoucí představitelé se dohodli, že budou pokračovat ve spolupráci v oblasti změny klimatu a energetické transformace, která je nezbytná pro řešení této naléhavé globální výzvy. EU zdůraznila význam dalších opatření, včetně opatření týkajících se postupného snižování spotřeby uhlí, v období před konferencí COP 27 v Šarm aš-Šajchu. EU a Čína budou společně usilovat o to, aby na COP 15 v Kunmingu zajistily nový pevný a ambiciózní globální rámec pro biologickou rozmanitost. Do léta se uskuteční zasedání dialogu na vysoké úrovni o životním prostředí a klimatu.

EU zdůraznila význam transparentního a konkurenceschopného prostředí pro digitální ekonomiku, jakož i důvěryhodného a etického využívání umělé inteligence. Vyjádřila obavy z nárůstu kybernetických bezpečnostních hrozeb a vyzvala k odpovědnému chování států v kyberprostoru. EU a Čína obnoví dialog na vysoké úrovni v oblasti digitálních technologií.

Výrazný nárůst dovozu z Číny do EU

Obchod s Čínou, která je třetí největší vývozní destinací a největším dovozním partnerem EU, se v roce 2021 výrazně zvýšil. Krize covid-19 způsobila v prvních měsících roku 2020 zpomalení vývozu i dovozu mezi EU a Čínou, ale v následujících měsících se obojí rychle obnovilo.

V letech 2011 až 2021 se zvýšil vývoz do Číny i dovoz z Číny. V tomto období byl vývoz z EU do Číny nejvyšší v roce 2021 (223 mld. eur) a nejnižší v roce 2011 (127 mld. eur), přičemž zaznamenal průměrný meziroční růst o 7 %. Pokud jde o dovoz z Číny, ten byl nejvyšší v roce 2021 (472 miliard eur) a nejnižší v roce 2013 (239 miliard eur). Průměrné meziroční tempo růstu dovozu v tomto období činilo 6 %.

V letech 2011 až 2021 Evropská unie neustále zaznamenávala obchodní deficit s Čínou, který se zvýšil ze 129 miliard eur v roce 2011 na maximální hodnotu 249 miliard eur v roce 2021.  V roce 2021 byla Čína třetím největším partnerem pro vývoz zboží z EU (10 % vývozu mimo EU), přičemž obchodovala především se stroji a vozidly (52 % vývozu do Číny), ostatním průmyslovým zbožím (20 %) a chemickými látkami (15 %).  V roce 2021 byla Čína největším partnerem pro dovoz zboží do EU (22 % dovozu mimo EU) ve stejných skupinách výrobků: stroje a vozidla (56 % dovozu z Číny), ostatní průmyslové zboží (35 %) a chemické látky (7 %).

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.