Západní zpravodajské služby, think-tanky a odborníci na Čínu již mnoho let varují před čínskou snahou získat západní technologie.

Prezident Si Ťin-pching potřebuje vyspělou vědu, aby ze své země vytvořil technologickou a vojenskou velmoc. Tohoto cíle musí být dosaženo v blízké budoucnosti, aby autoritářský stát upevnil svůj průlom na světové scéně, informuje platforma pro investigativní žurnalistiku Follow the Money (FTM) v sekci zaměřené na vyšetřování čínských vědeckých aktivit (China Science Investigation).

FTM shromáždila více než 350 000 vědeckých článků publikovaných v posledních dvou desetiletích a poskytla je kolektivu jedenácti investigativních redakcí ze sedmi evropských zemí, aby zmapovala rozsah tohoto problému. Z iniciativy FTM a s podporou CORRECTIV odhalilo 30 novinářů akademickou strategii čínských úřadů.

Pozn. red.: Níže přinášíme příspěvek publikovaný webem CORRECTIV.

***

Německá výzkumná nadace: Finanční prostředky proudily do projektu s čínskou armádou

Německá nadace pro výzkum (DFG – Deutsche Forschungsgemeinschaft) spolufinancovala práci vědců z Bonnské univerzity a čínské vojenské instituce. To je v rozporu s interními pokyny instituce. Podle prezidentky organizace by případ mohl skončit u soudu, napsali Till Eckert, Sophia Stahlová a Olaya Argüeso Pérezová pro web CORRECTIV.

DFG ve skutečnosti peníze na vojenský výzkum neposkytuje. Alespoň to tvrdí Katja Beckerová, prezidentka této ústřední vědecké organizace v Německu. V rozhovoru na téma výzkumné spolupráce mezi Německem a Čínou na začátku května doslova řekla: „Vojenský výzkum je a priori vyloučen z financování DFG.“

Z výzkumu CORRECTIV a Deutsche Welle však vyplývá, že v jednom konkrétním případě peníze z DFG skutečně plynuly na výzkum prováděný Bonnskou univerzitou společně s čínskou Národní univerzitou obranných technologií (NUDT – National University of Defence Technology). Jedná se o špičkovou vojenskou univerzitu. Již dříve byla v Číně ústředním bodem vojenských výzkumných projektů, od hypersonických technologií až po superpočítače.

Práce financovaná DFG v roce 2019 se zaměřila na to, jak se autonomní roboti mohou pohybovat pomocí 3D laserů a kamer. Nezúčastnění vědci, kterým jsme práci představili, shodně uvedli, že by práce mohla mít vojenské i civilní využití. Těmto případům se říká „dvojí použití“.

Prezidentka DFG naznačila, že sporné případy mohou skončit u soudu

V rozhovoru pro CORRECTIV a Deutsche Welle prezidentka DFG Beckerová uvedla, že existuje výbor pro „šedé zóny“, který zkoumá možná porušení směrnic „správné vědecké praxe“. Podle nich jsou výzkumní pracovníci povinni posuzovat „etické aspekty“ a vždy si být „vědomi“ rizika zneužití výsledků svého výzkumu. „Přitom berou v úvahu zejména aspekty spojené s výzkumem relevantním pro bezpečnost (dvojí použití),“ píše DFG ve svých pokynech.

Pokud by výbor zjistil, že došlo k porušení tohoto pravidla, podle Beckerové by případ postoupil „na soudní úroveň“.

Výzkumní pracovníci, kteří podávají žádosti, musí poukázat na možné „dvojí užití“

V konfrontaci s výsledky našeho výzkumu o možném „dvojím použití“ s čínskou Národní univerzitou obranných technologií (NUDT) Německá nadace pro výzkum znovu písemně zopakovala: „DFG nefinancuje vojenský výzkum“. Jako odůvodnění uvádí interní proces přidělování finančních prostředků: ve formulářích žádostí o financování jsou „systematicky zjišťovány možné aspekty související s bezpečností“.

Pouze pokud je takový aspekt v žádosti uveden, zapojí se „v případě potřeby“ výše uvedený výbor, který nakonec rozhodne o podpoře žádosti.

Čínský výzkumník, který stojí za spornou prací, má úzké a trvalé vazby na NUDT

Kontaktovali jsme také bonnského výzkumníka, který za touto prací stojí a který podle vlastního vyjádření obdržel finanční prostředky. Na otázku, zda ve své žádosti zmiňoval možný bezpečnostní aspekt, se nám nechtěl vyjádřit – jeho práce neměla vojenské pozadí, ani v ní neviděl možné „dvojí užití“. Vysvětlil však další podrobnosti z geneze vědecké práce: akademickou publikaci vypracoval čínský výzkumník, který v roce 2018 dokončil doktorát na univerzitě v Bonnu.

Náš výzkum ukázal, že tentýž čínský výzkumník dříve působil ve vojenské instituci NUDT a získal zde magisterský titul. Příslušnost k NUDT uvádí také v aktuální diplomové práci z roku 2021. Přítomen je také výzkumník z Bonnu, který nechce ve své práci vidět žádné vojenské pozadí.

Ačkoli je afiliace čínského výzkumníka uvedena v dokumentu z roku 2021, Bonnská univerzita v odpovědi na naši konfrontaci píše, že si není vědoma „žádné smluvně dohodnuté výzkumné spolupráce“ mezi Bonnskou univerzitou a NUDT v posledních pěti letech. Zjevně nezahrnují práci na společných publikacích s výzkumnými pracovníky s „afiliací k čínské univerzitě“.

Případ vyšel najevo během práce na mezinárodním vyšetřování China Science Investigation

CORRECTIV a Deutsche Welle se o případu dozvěděly během práce na mezinárodním výzkumu „China Science Investigation“, který koordinují CORRECTIV a platforma Follow the Money.

To ukazuje, že čínská armáda systematicky spolupracuje s evropskými vědci, aby rozšířila svou armádu o jejich poznatky. Německo v tom hraje důležitou roli.

DFG každoročně financuje desítky tisíc výzkumných projektů. Například v roce 2020 na to byly vynaloženy přibližně 3 miliardy eur z peněz daňových poplatníků.

Zdroj: CORRECTIV, Till Eckert, Sophia Stahl, Olaya Argüeso: „Deutsche Forschungsgemeinschaft: Gelder flossen in Projekt mit chinesischem Militär“ (20. Mai 2022)