Skotská premiérka se tak postavila Londýnu, který další referendum o samostatnosti odmítá.
V úterním projevu k zákonodárcům ve skotském parlamentu se premiérka vrátila k záměru vyhlásit druhé referendum o samostatnosti i přes očekávaný nesouhlas Johnsonovy vlády.
V roce 2014 udělil tehdejší britský premiér Cameron skotskému parlamentu dočasné právo uspořádat referendum (prounijní strana tehdy zvítězila s 55 % hlasů), dnes už se podobný souhlas očekávat nedá.
Po loňském parlamentním vítězství stran žádajících nezávislost je však Sturgeonová přesvědčena, že její vláda získala mandát nové hlasování uskutečnit. Britská vláda se naopak domnívá, že by se měla držet svého výroku z roku 2014, že podobná hlasování se dějí jednou za generaci, a spíše se nyní zaměřit na krizi životních nákladů svých voličů.
Podle Sturgeonové ale „vláda Westminsteru nad Skotskem nemůže být založena na ničem jiném než na souhlasném, dobrovolném partnerství“ a je čas „dát lidem demokratickou volbu, pro kterou hlasovali”.
Nyní nastává otázka, jak uspořádat referendum bez souhlasu britské vlády. Sturgeonová zdůrazňuje, že proces musí proběhnout „zákonným způsobem“. Bez souhlasu Westminsteru ale žádný takový způsob neexistuje a každý pokus skončí u soudu. Spekuluje se tedy, že skotská vláda by místo vyhlášení referenda mohla „požádat skotský lid o mandát k zahájení vyjednávání o nezávislosti s Velkou Británií“.
Skotští unionisté jsou však již předem rozhodnuti jakýkoliv pokus o uspořádání referenda bojkotovat. Za nejvhodnější termín referenda je považován říjen 2023 a Sturgeonová se bude snažit potřebnou legislativu nechat parlamentem schválit do konce tohoto roku. Soudní bitva mezi skotským a britským parlamentem se tak zdá být nevyhnutelná.