Rada guvernérů Evropské centrální banky poprvé po 11 letech zvýšila úrokové sazby a v nadcházejících měsících je pravděpodobné další zvýšení.
Hlavním důvodem zvyšování úrokových sazeb Evropskou centrální bankou (ECB) je snaha omezit růst inflace v ekonomice eurozóny. Od záporných hodnot v prosinci 2020 se vyšplhala až na současných 8,6 %, což jsou hodnota, které nebyla od vzniku společné měny nikdy zaznamenána. A nezapomeňme, že hlavním mandátem Evropské centrální banky je právě kontrola inflace na úrovni kolem 2 %, což je daleko od současné úrovně inflace.
Meziroční míra inflace v eurozóně dosáhla v červnu 2022 hodnoty 8,6 %, přičemž v květnu činila 8,1 %. O rok dříve byla míra 1,9 %. Nejnižší roční míry byly zaznamenány na Maltě (6,1 %), ve Francii (6,5 %) a ve Finsku (8,1 %). Nejvyšší roční míry míry byly zaznamenány v Estonsku (22,0 %), Litvě (20,5 %) a Lotyšsku (19,2 %). Zdroj: Eurostat.
Dilema ECB
ECB stojí nyní před dilematem: na jedné straně musí zvýšit sazby, aby se pokusila omezit inflaci, ale zároveň musí být velmi opatrná, aby toto zvýšení sazeb nezpůsobilo nebo nemohlo způsobit pokles hospodářského růstu, a tedy i zaměstnanosti.
Posledním důsledkem růstu úrokových sazeb, a tedy i zvýšení nákladů na financování veřejných deficitů, je známá riziková prémie. Růst úrokových sazeb by mohl opět vyvolat napětí, jako tomu bylo v roce 2012, mezi centrálními zeměmi a periferními zeměmi eurozóny včetně Španělska.
Základní úrokové sazby ECB
Úroková sazba pro hlavní refinanční operace a úrokové sazby mezní zápůjční facility a vkladové facility tedy budou zvýšeny na 0,50 %, 0,75 % a 0,00 %, a to s účinností od 27. července 2022.
Podrobnější informace najdete v tiskové zprávě, která je v češtině dostupná zde.
Psali jsme: