Vyšší úrokové sazby? ECB stále váhá

VSa Zprávy

Navzdory rekordní míře inflace ve výši 7,5 % Evropská centrální banka trvá na své politice nulových úrokových sazeb. Ekonomové varují, že by se inflace mohla trvale zakořenit.

Od roku 2016 je klíčová úroková sazba v eurozóně nulová a má zůstat zachována. Banky, které u ECB zaparkují finanční prostředky, nadále platí sankční úrokovou sazbu ve výši 0,5 %. Vzhledem k tomu, že se zdálo, že inflace zůstává po léta pod kontrolou, ECB dlouho neviděla potřebu měnit svou politiku úrokových sazeb.

Uvolněná měnová politika (nízké úrokové sazby, nákupy dluhopisů centrální bankou) může v zásadě podpořit ekonomiku, ale nese s sebou riziko růstu míry inflace. Zvýšení úrokových sazeb, zejména pokud je náhlé a prudké, může ekonomiku poškodit. Kritici však již dlouho tvrdí, že by ECB měla konečně začít s malými kroky v oblasti úrokových sazeb, aby se vyhnula velkým krokům, které by byly nutné, pokud by se inflace vymkla kontrole.

Úkolem ECB je zajistit cenovou stabilitu. Centrální banka považuje cenovou stabilitu za danou, pokud se míra inflace ve střednědobém horizontu pohybuje na úrovni 2 %. V současné době je 7,5 %, což je mnohem více. Měnoví strážci se zjevně obávají, že zvýšení úrokových sazeb by mohlo zasáhnout ekonomiku nebo způsobit potíže vysoce zadluženým zemím jižní Evropy.

Kritika ze strany ekonomů

Friedrich Heinemann z Leibnizova centra pro evropský hospodářský výzkum (ZEW – Leibniz-Zentrum für Europäische Wirtschaftsforschung) v Mannheimu nemá příliš pochopení pro argument, že ECB řeší dilema (podpora ekonomiky versus boj s inflací). Evropské smlouvy dávají jasnou odpověď na to, jak má ECB rozhodovat: „Primárním cílem je cenová stabilita a ostatní cíle jsou jí podřízeny.“

„Čím déle bude ECB udržovat svou nepřiměřeně uvolněnou měnovou politiku navzdory rekordně vysoké inflaci, tím více se budou zvyšovat inflační očekávání, a tím i riziko, že se vysoká inflace trvale upevní. ECB by měla alespoň přejít na neutrální politiku,“ napsal na svém twitterovém účtu Jörg Krämer, hlavní ekonom Commerzbank.

Lagardeová: Válka změnila situaci i z ekonomického hlediska

Prezidentka ECB Christine Lagardeová zdůraznila, že ruský útok na Ukrajinu, který je „humanitární katastrofou“, změnil situaci i z ekonomického hlediska. „Válka již ovlivňuje důvěru podniků a spotřebitelů, mimo jiné i kvůli nejistotě, kterou přináší,“ uvedla Lagardeová. Narušení obchodu vedlo k novému nedostatku materiálů. Rostoucí ceny energií a komodit omezují poptávku a brzdí výrobu: „V důsledku války na Ukrajině se výrazně zvýšila rizika zhoršení vyhlídek růstu.“ Lagardeová proto upozornila, že ECB vyhrazuje si různé možnosti a opatrný přístup.

Poslední ekonomické údaje naznačují, že čisté nákupy dluhopisů by mohly být zastaveny ve třetím čtvrtletí, uvedla Lagardeová. Vysvětlila, že přesné načasování zastavení nákupu by mohlo být na začátku nebo na konci třetího čtvrtletí. Centrální banka tak ponechává otevřenou možnost zvýšení úrokových sazeb ve druhé polovině roku. Lagardeová zdůraznila, že ECB chce dodržet plánované pořadí normalizace měnové politiky: „Pořadí, na kterém jsme se dohodli, je následující: nejprve dokončit čisté nákupy dluhopisů a nějaký čas poté rozhodnout o zvýšení úrokových sazeb.“

Situace v Americe je jiná

Lagardeová zdůraznila, že situace v eurozóně není srovnatelná s Amerikou. „To by bylo jako srovnávat jablka a pomeranče,“ řekla prezidentka ECB. Americký Federální rezervní systém již zvýšil své hlavní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu, zatímco ECB stále váhá. „Situace ve Spojených státech se v mnoha ohledech liší, včetně vývoje nezaměstnanosti a mezd,“ uvedla Lagardeová. Mzdy v Americe již vzrostly mnohem více než u nás, řekla. Dopad války na Ukrajině je také přirozeně silnější na eurozónu než na Spojené státy. Vývoj ekonomiky bude zásadně záviset na dalším průběhu konfliktu, dopadu zavedených sankcí a případných dalších opatřeních. (Pozn. red.: Podrobnější informace ECB ze 14. dubna 2022 najdete v češtině zde a zde).

ECB nerespektuje svůj mandát

Hrozí, že se měnová unie stane inflační unií. Euro by tak mohlo ztratit svou měnovou funkci, míní Malte Fischer ve své analýze pro WirtschaftsWoche.

Nerozhodnost ECB v boji proti inflaci, její váhání a otálení vyvolávají pochybnosti o tom, zda centrální banka myslí svůj mandát vážně. Podle Smlouvy o EU má tento mandát udržovat stabilní ceny v eurozóně. Vzhledem k míře inflace, která je nyní téměř čtyřikrát vyšší než dvouprocentní cíl, který si ECB sama stanovila, by bylo vhodné okamžitě zpřísnit měnovou politiku. Ukončit nákupy dluhopisů, zvýšit úrokové sazby – a to hned.

Skutečnost, že země východní Evropy, jako je Polsko, Česká republika a Maďarsko, které byly obzvláště silně zasaženy válkou na Ukrajině, již dávno několikrát zvýšily své základní úrokové sazby, ukazuje, že geopolitické otřesy a z nich vyplývající ekonomická rizika nejsou vhodnou omluvou pro měnové otálení.

Základní problém eurozóny podle Fischera spočívá v tom, že „ECB před deseti lety během krize eura svévolně reinterpretovala svůj zákonný mandát: od té doby je na prvním místě seznamu priorit centrální banky místo stabilizace cenové hladiny zachování měnové unie v jejím současném složení, ať to stojí, co to stojí“.

Psali jsme:

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.