Města pokrývají pouze 2 % světové pevniny, ale na jejich území se spotřebuje více než 75 % materiálních zdrojů planety.
S rozšiřováním městských oblastí se očekává, že světová spotřeba materiálů vzroste ze 41,1 miliardy tun v roce 2010 na přibližně 89 miliard tun do roku 2050. V grafu využíváme údaje Mezinárodního panelu OSN pro zdroje k vizualizaci materiálního dopadu globální urbanizace.
V současné době žije ve městech více než 4,3 miliardy lidí, tedy 55 % světové populace, a očekává se, že do roku 2050 se tento počet zvýší na 80 %. Každoročně se na světě vyprodukuje obrovské množství materiálů, aby se zajistila nepřetržitá výstavba lidmi vybudovaného prostředí. K výpočtu toho, kolik spotřebujeme na stavbu našich měst, používá OSN domácí spotřebu materiálů (DMC – Domestic Material Consumption), což je měřítko všech surovin vytěžených na domácím území za rok, k nimž se připočítají všechny fyzické dovozy a odečtou všechny fyzické vývozy.
Obecně je spotřeba materiálu v různých světových regionech velmi nerovnoměrná. Pokud jde o materiálovou stopu, nejbohatší země světa spotřebovávají desetkrát více než nejchudší a dvakrát více, než je celosvětový průměr. Na základě celkové městské DMC vede ve spotřebě materiálů východní Asie, přičemž Čína spotřebuje více než polovinu světové spotřeby hliníku a betonu.
Podle OSN se většina růstu měst odehraje ve městech globálního Jihu, zejména v Číně, Indii a Nigérii. Spotřeba v Asii se bude zvyšovat, protože na tomto kontinentu se nachází většina světových megaměst – měst s více než 10 miliony obyvatel. K největšímu skoku však v příštích desetiletích dojde v Africe. Očekává se, že počet obyvatel tohoto kontinentu se do roku 2050 zdvojnásobí a spotřeba materiálu vzroste ze 2 miliard tun na 17,7 miliardy tun ročně.
Celosvětové množství DMC ve městech již dosahuje 8 až 17 tun na obyvatele za rok. Vzhledem k očekávanému nárůstu světové populace o téměř dvě a půl miliardy lidí do roku 2050 musí nová i stávající města pojmout mnoho z nich. To by mohlo zhoršit současné problémy, jako je znečištění a emise uhlíku, ale stejně tak by to mohla být příležitost k rozvoji nízkouhlíkových měst budoucnosti, která budou účinně využívat zdroje.
Zdroj: Visual Capitalist, „Visualizing the Material Impact of Global Urbanization“ (April 20, 2022) Překlad: Časopis Argument
Psali jsme:
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.