Jak na inflaci?

Osm osobností z různých názorových směrů dnes odpovídá na otázku týkající se inflace a protiinflační politiky. Dialog připravuje politolog a publicista Petr Drulák.

Česká národní banka nastoupila cestu velmi restriktivní měnové politiky, její úrokové sazby patří mezi vyspělými zeměmi k nejvyšším. Chce tímto způsobem bojovat proti vysoké inflaci v ekonomice a tlumit inflační očekávání. Ale nový guvernér Michl to vidí jinak a je možné, že se politika ČNB změní. Evropská centrální banka bude během července mírně zvyšovat sazby, ale v tuto chvíli zůstává základní sazba na nule. Mezi zeměmi eurozóny jsou velké rozdíly: pobaltské země si vedou ještě hůř než v ČR, zatímco Francie lépe, zastropovala ceny elektřiny, zmrazila ceny plynu a snaží se udržet kupní sílu obyvatel. Jak bojovat proti inflaci? Vyššími úroky, regulací cen nebo ještě jinak?

Podnětnou četbu přeje Petr Drulák!

 

Jana Bobošíková a Hana Lipovská, Institut svobody a demokracie

 Existují dvě cesty: buď zvýšit výrobu anebo snížit množství peněz v ekonomice. Množství peněz v ekonomice může snížit buď ČNB zvýšením úrokových sazeb (ovšem v mnohem masivnějším měřítku než nyní – ostatně, před 25 lety jsme zažili sazbu 26,14 %), anebo dlužníci splacením významné části svých dluhů. Domácnosti a firmy dnes úvěry splácet nezvládnou. Jedinou skutečně schůdnou, realizovatelnou, a navíc ekonomice i společnosti prospěšnou cestou je splacení velké části státního dluhu. Prospěšnou píšeme proto, že splácení státního dluhu by nutně vedlo k zeštíhlování státu, k ořezávání státních úřadů a také k návratu z vandru domů od státního socialismu, který stojí za rozmachem chudoby, zpět k trhu jako jedinému zdroji bohatství.

Andrea Cerqueirová, novinářka

Francouzská cesta zastropování cen elektřiny, zmrazení ceny plynu a udržení kupní síly obyvatel je mi bližší než ta, kterou se vydala vláda České republiky. Povinností kabinetu je místo velkých slov zvolit řešení, které nezatíží peněženky občanů. Vláda by se měla zamyslet kupříkladu nad tím, jaký dopad má to, že elektřinu vyvážíme a pak ji nakupujeme zpět. I nad tím, zda sankce vedené proti Rusku nedopadají spíš na naše občany. Také by měla vyčíslit, o kolik dražší je pro nás nákup plynu „z druhé ruky“. Měla by činit vše pro to, aby přispěla k ukončení války na Ukrajině. Aby lidé přestali umírat a žili v míru. Přispívat by měla i ke klidným geopolitickým vztahům. To by přispělo i ztlumení krutého sociálního propadu občanů České republiky. Jedna věc jsou vzletná gesta, druhá reálné dopady. Velký význam má humanitární pomoc lidem na útěku či ve válečných oblastech, nikoli eskalace napětí.

Petr Hampl, sociolog

 Otázka řešení inflace, pro kterou se už vžilo označení Fialova drahota, není primárně technická, nýbrž morálně ideová. Jsou tu zájmy několika skupin, které jdou proti sobě. Za prvé: zájem na udržení zisků těch, kdo na současné situaci bohatnou. Za druhé: zájem na udržení životní úrovně pracujících a důchodců. Za třetí: zájem na ochraně hodnoty úspor. Zcela jistě je nemožné vyhovět všem třem zájmům zároveň. I sladit dva ze tří zmíněných zájmů by bylo nesmírně obtížné. Dokud nebude jasno ohledně priorit, nemá smysl diskutovat o uplatnění jednotlivých opatření. Obávám se ale, že současná vláda ani pseudointelektuální vrstva, o kterou se vláda myšlenkově opírá, není schopna si existenci takového konfliktu připustit, natož v něm zaujmout stanovisko.

Veronika Sušová-Salminen, historička a šéfredaktorka !Argumentu

 ČNB nejspíše věří tomu, že když zdraží půjčky, sníží poptávku, což by mělo snížit zase inflaci, tj. růst cen. Bohužel není jasné, jak tento krok pomůže, když je inflace zřejmě z velké části dovezená a nemáme na ni vliv? Pak je tu otázka, jak moc tyto kroky pomohou lidem, kteří mají půjčky a nemají zastropované úrokové sazby a do jaké míry se řadě lidem uzavřela cesta k hypotékám na bydlení. Celkově se zdá, že je to politika, která nejen schladí poptávku zdražením úvěrů, ale také i kupní sílu i možnosti menších firem, případně otevře dveře recesi. Osobně si myslím, regulace cen energií a dalších základních potřeb (jako tomu je v řadě zemí na západ od nás) je vhodnější. Jenže představuje určitě odchýlení od neoliberálních ekonomických dogmat, která ani po jejich selhání v době globální finanční krize mnozí v Česku nedovedli zrevidovat, natož opustit.

Ivo Šebestík, novinář, historik a překladatel

 Na otázku, jak bojovat proti inflaci, existuje alespoň v ČR odpověď, která je univerzální v souvislosti téměř úplně se vším negativním. Zní prostě: Přimět Fialovu vládu k okamžité demisi a přesvědčit členy pětikoalice, aby už nikdy nikam nekandidovali. Jinak se domnívám (nejsa ale ekonom), že inflace je dominovým efektem způsobeným růstem cen nafty, plynu, elektřiny, jehož příčiny nevězí v Moskvě (Rusko samo od sebe nikomu přísun energií nezastavilo) ale v proamerickém aktivismu evropských vlád. Dalším faktorem jsou spekulace osob a kruhů za oceánem, které na rozvrácení evropského hospodářského prostoru výtečně profitují a dělají vše proto, aby se ještě dlouho nenalezlo řešení. Nová vláda by asi měla přestat obchodovat s energiemi na německé burze, snížit DPH na některé vybrané potraviny, zastropovat ceny benzínu a elektřiny, a v dalších ohledech se inspirovat tam, kde se vlády bojí svých občanů dost na to, aby pro ně alespoň něco málo udělaly. Nic jiného než strach z občanů současné „demokratické“ vlády už motivovat nedokáže. Takže, zpátky na start v 19. století, občané!

Michal Ševčík, předseda spolku Helianthus

 Restrikce je obecným znakem současné vlády a celé její chobotnice ovládající další centrální úřady. V mnoha případech se tomu dá říkat restrikce opomenutím (nedělají nic), jinými slovy vedení této země nadále nakupuje ruský plyn a naši elektřinu z Německa, o zastropování cen PHM (nejen) raději pomlčím. Obecným znakem vlády spojených menšin je pomoc bohatým, znehodnocování úspor střední třídě, chudákům plivanec do tváře v podobě žebračenek různých barev a skoro 17% inflace. Válečné štvaní a protektorátní mentalita, tj. posilování politické uvědomělosti přes zideologizovaný moralismus, který má napadat tu část společnosti, která nepodléhá falešnému huráukrajinismu v podobě vyvěšovaní žlutomodrých vlajek a dalších aktivit, jako je ukrajinizace sochy markraběte Jošta v Brně, jsou dnes již typickými znaky této vlády. Co bude nebo nebude dělat nový guvernér nevím, ale co vím je to, že je nutné okamžité využití zákona č. 526/1990 Sb. (zákon o cenách), který poskytuje zákonnou oporu pro ochranu občanů ČR před drastickým chudnutím. Tudíž těžiště odpovědnosti je na straně naší vlády, takže amen s námi.

Ilona Švihlíková, ekonomka

 Vysoká inflace je bezesporu jedním z hlavních problémů, ať už pro domácnosti nebo pro firmy.  Politika vysokých úrokových sazeb není funkční, naše inflace patří k nejvyšším v rámci EU, spolu s pobaltskými zeměmi, které ale mají prozatím (v červenci se očekává navýšení) základní úrokovou sazbu nula. Tato politika nemá výsledky, významně ovšem ohrožuje domácnosti, které si budou v dohledné době refinancovat hypotéky. Brát si hypotéku za této situace je ekonomicky těžko únosné. Míček je na straně vlády, která má k dispozici celou řadu nástrojů v oblasti cenové regulace, nebo v působení na energetickém trhu, ale tyto možnosti vůbec nevyužívá.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.